Organizace zřizovaná městem Žďár nad Sázavou

566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00
CZ EN

Aktuality

Velikonoční pomlázka a mrskání

1.4.2021 Proč chodíme na „sekačku“? více...

Velikonoční vajíčka

29.3.2021 Kde se velikonoční vajíčka vzala a jak se zdobí? více...

Velikonoční okénka č. 3 a 4 (od 27. 3. 2021)

27.3.2021 Nové nahlédnutí do muzejních okének s velikonočními zvyky více...

Kalvárie pod šturcem

22.3.2021 Ztvárnění Kristova utrpení ve skle více...

Smrt na kříži

Poprava ukřižováním a její uplatňování

Ježíš, který se označoval za mesiášského krále Židů, zdaleka nebyl jediným odsouzencem, který zemřel přibitý na kříži. Ukřižování užívali už ve starověkém Egyptě, Asýrii či Persii, a když Římané tento způsob popravy (patrně od Kartaginců) převzali, uplatňovali ho téměř tisíc let. Zprvu na kříži končili jen ti nejtěžší zločinci (piráti, vrazi, zrádci), časem se k nim přidali i obyčejní zloději, buřiči nebo uprchlí otroci. Ukřižování nebylo určeno pro svobodné římské občany, ale pro příslušníky podrobených národů, válečné zajatce nebo otroky. Například po porážce Spartakova povstání v roce 71 př. n. l. nechal velitel římských vojsk Crassus ukřižovat podél cesty Via Appia 6 000 poražených otroků. Jak přesně ukřižování probíhalo, nevíme. Průkazných antropologických nálezů totiž vzhledem k tomu, že těla obětí byla většinou ponechána na pospas divé zvěři, máme málo. Odsouzený byl patrně nejdříve vysvlečen, někdy také zbičován a nakonec přibit hřeby v zápěstí (nikoli dlaněmi, které by váhu těla neudržely) a za spodní část nohou (doloženo je přibytí za kost patní) na kříž, který mohl mít také tvar písmene T nebo X. Odsouzenec umíral na celou řadu faktorů, k nimž patřilo zadušení v důsledku polohy visícího těla s roztaženými pažemi ztěžující dýchání, celkové vyčerpání, vykrvácení nebo šok. Utrpení mohlo být prodlouženo připevněním na kříž pouze pomocí provazů, stupátkem pod nohy či opěrkou v rozkroku. Agónie umírajícího tak mohla trvat několik hodin, ale také několik dní. Jeden z ukřižovaných Spartakových spolubojovníků prý vydržel na kříži celých 6 dní, čímž oslnil vojevůdce Crassa natolik, že mu udělil nejenom milost, ale také římské občanství.

Zajímavé je, že v prvních staletích křesťanství se stále ještě používaná a potupná smrt ukřižováním, kterou zakázal až ve 4. století císař Konstantin, nezobrazovala a kříž zprvu nebyl obvyklým symbolem raných křesťanů. Jedno z nejstarších dochovaných vyobrazení Krista na kříži tak pochází až z počátku 5. století a nachází se na dveřích baziliky sv. Sabiny na římském Aventinu. Častěji se tento motiv začal zobrazovat až za Karla Velikého a teprve v 11. století se objevuje dnes typické zobrazení Krista na kříži s trnovou korunou a hlavou pokleslou na rameno, nejrozšířenější motiv západního křesťanství.