CZ EN DE
Organizace zřizovaná městem Žďár nad Sázavou

566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00

Aktuality

Koruna Vysočiny - zážitková karta

3.7.2022 Nabídka pro turisty více...

VĚŽ OTEVŘENA! (12. 6. – 30. 9. 2022)

14.5.2022 Zpřístupnění věže kostela sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou více...

ROKY V BAROKU (10. 6. – 6. 11. 2022)

14.5.2022 Životní pouť barokního člověka více...

MOUČKŮV DŮM JE PŘIPRAVEN NA SEZÓNU 2022!

17.3.2022 Stálá expozice města Žďáru nad Sázavou se těší na návštěvníky všech generací! více...

Smrt na kříži

Poprava ukřižováním a její uplatňování

Ježíš, který se označoval za mesiášského krále Židů, zdaleka nebyl jediným odsouzencem, který zemřel přibitý na kříži. Ukřižování užívali už ve starověkém Egyptě, Asýrii či Persii, a když Římané tento způsob popravy (patrně od Kartaginců) převzali, uplatňovali ho téměř tisíc let. Zprvu na kříži končili jen ti nejtěžší zločinci (piráti, vrazi, zrádci), časem se k nim přidali i obyčejní zloději, buřiči nebo uprchlí otroci. Ukřižování nebylo určeno pro svobodné římské občany, ale pro příslušníky podrobených národů, válečné zajatce nebo otroky. Například po porážce Spartakova povstání v roce 71 př. n. l. nechal velitel římských vojsk Crassus ukřižovat podél cesty Via Appia 6 000 poražených otroků. Jak přesně ukřižování probíhalo, nevíme. Průkazných antropologických nálezů totiž vzhledem k tomu, že těla obětí byla většinou ponechána na pospas divé zvěři, máme málo. Odsouzený byl patrně nejdříve vysvlečen, někdy také zbičován a nakonec přibit hřeby v zápěstí (nikoli dlaněmi, které by váhu těla neudržely) a za spodní část nohou (doloženo je přibití za kost patní) na kříž, který mohl mít také tvar písmene T nebo X. Odsouzenec umíral na celou řadu faktorů, k nimž patřilo zadušení v důsledku polohy visícího těla s roztaženými pažemi ztěžující dýchání, celkové vyčerpání, vykrvácení nebo šok. Utrpení mohlo být prodlouženo připevněním na kříž pouze pomocí provazů, stupátkem pod nohy či opěrkou v rozkroku. Agónie umírajícího tak mohla trvat několik hodin, ale také několik dní. Jeden z ukřižovaných Spartakových spolubojovníků prý vydržel na kříži celých 6 dní, čímž oslnil vojevůdce Crassa natolik, že mu udělil nejenom milost, ale také římské občanství.

Zajímavé je, že v prvních staletích křesťanství se stále ještě používaná a potupná smrt ukřižováním, kterou zakázal až ve 4. století císař Konstantin, nezobrazovala a kříž zprvu nebyl obvyklým symbolem raných křesťanů. Jedno z nejstarších dochovaných vyobrazení Krista na kříži tak pochází až z počátku 5. století a nachází se na dveřích baziliky sv. Sabiny na římském Aventinu. Častěji se tento motiv začal zobrazovat až za Karla Velikého a teprve v 11. století se objevuje dnes typické zobrazení Krista na kříži s trnovou korunou a hlavou pokleslou na rameno, nejrozšířenější motiv západního křesťanství.