V letošním roce se Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou již potřetí zapojilo do celorepublikového projektu Archeologické léto. Pro zájemce jsme připravili dvě komentované vycházky do cisterciácké krajiny, během nichž jsme se společně vydali za poznáním její historie, archeologických památek i stop hospodaření žďárských cisterciáků.
Archeologické léto je celorepublikový projekt zastřešený Archeologickými ústavy v Brně a Praze, který od června do září nabízí veřejnosti možnost navštívit archeologické lokality. Účastníci se v jeho rámci vydávají na komentované procházky a exkurze přímo do terénu s odborníky z muzeí a vědeckých ústavů, kteří jim přibližují příběhy více či méně vzdálené minulosti. Vycházky Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou jsou zaměřeny především na cisterciáckou krajinu a na místa a relikty spojené s jejím osidlováním a hospodařením cisterciáků na klášterním panství.
Po stopách žďárského mramoru
První z letošních vycházek se uskutečnila v sobotu 11. července za slunečného počasí a nesla podtitul Po stopách žďárského mramoru. Proběhla ve spolupráci s kolegy z Muzea Vysočiny v Jihlavě, kteří se dlouhodobě zabývají těžbou a využíváním této cenné místní suroviny. Historii žďárského mramoru lze sledovat již od počátků kláštera po polovině 13. století a jeho využívání pokračovalo až do začátku 20. století. Během vycházky jsme nejprve navštívili kostel sv. Prokopa, kde byl žďárský mramor použit jako stavební kámen. Poté jsme se vydali na několik lokalit spojených s těžbou a zpracováním vápence. Na některých místech se účastníci seznámili také s výsledky archeologických výzkumů, které zde v minulosti proběhly. Jejich poznatky byly publikovány mimo jiné ve dvou knihách dostupných také online – Po stopách žďárského mramoru a Historická těžba vápenných surovin a vápenictví na Žďársku.
Za počátky osídlení Žďáru
Druhá vycházka se uskutečnila v sobotu 8. srpna a zavedla účastníky na lokalitu Žďár nad Sázavou–Staré město. Místo je dnes z velké části skryto pod současnou zástavbou, ve středověku se zde však nacházela původní osada Žďár, založená patrně v souvislosti se vznikem zdejšího cisterciáckého kláštera. O existenci této osady nás informuje unikátní písemný pramen Chronica domus Sarensis. Její poměrně krátké fungování, vymezené obdobím mezi lety 1252–1257 až 1262–1276, z ní činí mimořádně cenný pramen pro poznání dějin osidlování oblasti v době středověké transformace společnosti. Na lokalitu jsme se vydali původně středověkým úvozem. Přímo v terénu jsme si ukázali přibližný rozsah někdejší osady a přiblížili si její fungování. Pozornost jsme věnovali také širším souvislostem – zejména celkové logistice hospodaření na panství žďárského kláštera ve středověku i v mladších obdobích. Po návratu z vycházky následovala v muzeu prohlídka archeologických nálezů pocházejících z této lokality. Účastníci tak mohli poznat Staré město nejen prostřednictvím dnešní krajiny a dochovaných stop v terénu, ale také prostřednictvím konkrétních předmětů, které dokládají život jeho někdejších obyvatel. Obě vycházky letošního Archeologického léta tak nabídly možnost nahlédnout do minulosti Žďárska přímo v krajině, v níž se její příběhy odehrávaly, a připomněly, kolik stop po středověkém osídlení, těžbě surovin i hospodaření cisterciáckého kláštera se v okolí Žďáru nad Sázavou dochovalo dodnes.
