Během září, října a listopadu se muzeum zapojuje do čtyř konferencí zaměřených na archeologii, muzejní edukaci, kulturní dědictví a proměny současného muzejnictví. Některá setkání již proběhla, další nás teprve čekají.
Archeologické výzkumy Žďáru na konferenci Archaeologia historica
Ve dnech 14.–18. září 2026 se v Třebíči uskutečnila mezinárodní konference Archaeologia historica, která každoročně spojuje odborníky zabývající se archeologií středověku a novověku.
Žďárské muzeum na ní zastupovala archeoložka Mgr. Kateřina Těsnohlídková, Ph.D., která představila poznatky o středověké keramice z lokality Žďár–Staré Město. Její příspěvek přiblížil výsledky výzkumu významné lokality spojené s nejstaršími dějinami města.
Na konferenci vystoupil také Mgr. Jakub Těsnohlídek, Ph.D. z Archai Brno, který se věnoval výsledkům nedávných archeologickým výzkumům v okolí žďárské tvrze a kostela sv. Prokopa. Oba příspěvky tak nabídly odborné veřejnosti nové pohledy na archeologické poznání historie Žďáru nad Sázavou.
Muzejní edukace v Jindřichově Hradci
Dalším podzimním setkáním byl jubilejní X. ročník konference Aktuální trendy v muzejní prezentaci a edukaci, který se konal 12.–14. října 2026 v Jindřichově Hradci. Regionální muzeum na něm zastupovaly muzejní edukátorky Magda Smejkalová a Martina Schutová.
Konference nabídla přednášky, diskuse i praktické workshopy zaměřené na současné přístupy k muzejní edukaci. Pro obě účastnice byla příležitostí seznámit se s inspirativními projekty z dalších muzeí, vyzkoušet si nové metody práce s návštěvníky a navázat kontakty s kolegy z oboru.
Martina Schutová představila v rámci svého konferenčního příspěvku Kulturní laboratoř, společný kroužek žďárského muzea a Knihovny Matěje Josefa Sychry, projekt fungující od roku 2023 a propojující muzejní a knihovnické prostředí při pravidelné práci s dětmi. Každý školní rok se skupina dětí v kroužku věnuje jednomu širšímu tématu, které poznává prostřednictvím tvořivých, badatelských a zážitkových aktivit. V minulých letech se tak děti zabývaly například obdobím první republiky nebo významnými osobnostmi Žďáru nad Sázavou, v loňském školním roce byla tématem evropské gotika a letošní ročník je věnovaný pověstem a pohádkám regionu.
Představení Kulturní laboratoře se setkalo s pozitivním ohlasem. Zájem kolegů z dalších institucí potvrdil, že spolupráce muzea a knihovny může být inspirativním modelem dlouhodobé kulturní edukace.
Cisterciácká krajina jako téma muzejní edukace
Ve dnech 4.–5. listopadu 2026 se v Kolíně uskuteční konference Způsoby prezentace nehmotného kulturního dědictví v muzeích a památkových objektech. Také zde bude mít žďárské muzeum své zastoupení.
Martina Schutová a Kateřina Těsnohlídková společně přednesou příspěvek s názvem „Cisterciácká krajina jako nositel nehmotného kulturního dědictví: možnosti její muzejní interpretace“, který je na programu ve středu 4. listopadu. V návaznosti na mezinárodní projekt Cisterscapes, do něhož je zapojen také Žďár nad Sázavou, představí příspěvek konkrétní možnosti muzejní edukace zaměřené na historii cisterciáckého řádu a jeho vliv na utváření krajiny.
Kulturní laboratoř se představí také v Brně
Posledním z letošních podzimních odborných setkání bude konference Asociace muzeí a galerií Muzeum a změna VII, která se uskuteční 24.–25. listopadu 2026 v Brně. Žďárské muzeum se do jejího programu aktivně zapojí prostřednictvím posterové prezentace „Kulturní laboratoř – sdílený kroužek žďárského muzea a knihovny“.
Účast na odborných konferencích je pro pracovníky žďárského muzea důležitou součástí jejich práce. Umožňuje nejen prezentovat výsledky archeologických výzkumů a vlastní vzdělávací projekty, ale také získávat nové podněty, sledovat vývoj oboru a navazovat spolupráci s dalšími institucemi.
