IX. MUZEJNÍ NOC - Od kolonisty k měšťanovi (9. 6. 2017)

V pátek 9. června 2017 se v Regionálním muzeu města Žďáru nad Sázavou a jeho bezprostředním okolí uskutečnila již devátá Muzejní noc, tentokrát s podtitulem Od kolonisty k měšťanovi. U příležitosti 410. výročí povýšení Žďáru na město se návštěvníci vydali na cestu časem od prvopočátků místního osídlení až po rok 1607 a na osmi zastaveních mohli potkat některé zajímavé osobnosti žďárských dějin.
Nejdříve však první návštěvníky přivítal vedoucí muzea sedící na štaflích a s pomocí názorné pomůcky demonstroval, kolik generací nás dělí od povýšení Žďáru na město. Potom se postupně představili všichni účinkující ve svých kostýmech a pak už návštěvníci podle plánu vyrazili na cestu za dávnými Žďáráky.

Osadník ze 13. století seznámil nově příchozí kolonisty s drsnými podmínkami pro život i hospodaření v hraničním hvozdu a při žďáření pralesa ještě vyzkoušel děti ze znalostí divé zvěře v okolních lesích.
Sám zeměpán a mocný rytíř Smil z Lichtenburka povyprávěl o svém bohatém životě a turnajových vítězstvích a dokonce některé cestovatele časem oděl do zbroje a pasoval na rytíře. Jeho drobná zbožná žena Alžběta mu věrně stála po boku a ve volných chvílích se věnovala vyšívání.
Prostořeká lazebnice vylíčila vše, co se odehrávalo ve žďárské panské lázni a kromě tělesné očisty nezapomněla na barvitý popis trhání zubů, léčbu nemocí i zlomenin a samozřejmě došlo také na šenkování piva a podávání uzenin.
Bezejmenný cisterciácký mnich vysvětlil udiveným posluchačům, kdo a proč mukal, a naučil je některá gesta nepostradatelná pro bezeslovnou komunikaci mezi řeholníky.
Žďárský rychtář Hanuš a jeho žena Apolena se ve svém 15. století hádali se stejnou vervou jako mnozí manželé dneska. Rázná žena svému muži vyčetla zakládání rybníků a vysedávání na rathause, zatímco hospodářství doma stojí. On, mávaje rychtářským právem, jí také nic nedaroval a s chutí ji vyplísnil za to, že rychtářským právem ořechy tluče.
Neduhy těla i ducha léčící kořenářka Marta seznámila návštěvníky s raně novověkým lidovým léčitelstvím a kromě bylinek a zaříkávání nabízela zaručeně účinné škapulíře, lektvary i svaté ostatky. Na přání také poradila, ke kterému svatému se pomodlit v případě bolesti hlavy či zubů, nebo jak získat lásku vyvoleného.
V budově tvrze cestovatele časem přivítala krásná paní Kateřina, manželka hejtmana panství Matouše Augustina Lejského z Rosenbachu a Kluzboch a elegantně se ovívajíc vějířem, poutavě líčila život na tvrzi i ve Žďáře kolem roku 1600. Největší zájem vzbudil popis práva útrpného a umístění žďárské šatlavy a popraviště.
Zlatým hřebem procházky bylo setkání s Jeho Milostí Františkem kardinálem z Ditrichštejna. Hrdý velmož v renesančním kostýmu spatra promluvil o svých zásluhách, přezkoušel cestou získané znalosti svých „poddaných“ a poté malé i velké, za asistence věrného mnicha, po zásluze odměnil.
Tím hlavní program muzejní noci končil. Kdo však měl zájem, mohl ještě v budově tvrze navštívit výstavu ŽĎÁR MĚSTEM, podrobně se zabývající důsledky povýšení Žďáru na město. A protože letošní muzejní noci přálo také počasí, mnozí návštěvníci záměrně absolvovali trasu až po setmění a tak poslední cestovatelé časem odcházeli až po půlnoci.

Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou děkuje skvělým malým i velkým návštěvníkům a také všem, kdo se na realizaci muzejní noci podíleli.