Organizace zřizovaná městem Žďár nad Sázavou

566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00
CZ EN

Aktuality

Vychází Žďárský uličník II/2

10.12.2018 18. prosince vyjde třetí svazek knihy Žďárský uličník, který je tentokrát věnovaný obci Zámek Žďár. více...

Vánoce v mladé republice (4. 12. 2018 – 13. 1. 2019)

20.11.2018 Vánoční svátky v období první republiky více...

MUZEJNÍ VEČER – 100 let republiky (20. 10. 2018)

20.11.2018 Večer věnovaný stému výročí vzniku Československé republiky více...

MUZEJNÍ VEČER – 100 let republiky (20. 10. 2018)

V sobotu 20. října 2018 proběhl v Regionálním muzeu města Žďáru nad Sázavou MUZEJNÍ VEČER věnovaný stému výročí vzniku Československé republiky.

Nejprve byla připomenuta návštěva prezidenta T. G. Masaryka ve Žďáře 17. června 1928. Špalír před budovou Tvrze napjatě přihlížel příjezdu tří nablýskaných historických vozidel a následně máváním praporků a provoláváním slávy přivítal pana prezidenta, jehož úlohy se zhostil historik Stanislav Mikule. Slavnostně naladění představitelé města, v čele se starostou Kružíkem, pronesli uvítací řeči a došlo i na tradiční rituál s chlebem a solí. Poté zazněla státní hymna, a jak se sluší, lidé smekli pokrývky hlavy, zatímco hasiči salutovali.  Následně přišla na řadu slavná a na známce zvěčněná scéna, kdy pan prezident pozvedl do náruče čtyřletou Evičku Neugebauerovou (ztvárněnou Aničkou Staňkovou) a optal se jí, kde má maminku a zda s ním pojede do Prahy. Fotoaparáty ještě cvakaly, když pan prezident od Evičky a další dívenky v kroji obdržel kytičku. Pak následovalo provolání zástupce obce sokolské Františka Hutaře a poklepání pana prezidenta na základní kámen sokolovny. Během asi půlhodinové návštěvy stihl pan prezident ještě vlídně porozprávět s několika Žďáráky v davu, přičemž nezapomněl dětem připomenout, aby se řádně učily a také tužily své tělo sportem. Nakonec opět nasedl do auta a za všeobecného potlesku a provolávání „Ať žije pan prezident!“naše město opustil.

Program věnovaný první republice však pokračoval dál. V parádním pokoji na Tvrzi se návštěvníci stali svědky setkání doktora Bedřicha Drože a jeho bývalé služky, nyní spolumajitelky obchodu, Boženky Mokré. Oba vzpomínali, vesele rozprávěli o lidech i novotách a nakonec na dobrovolnících vyzkoušeli módní léčebný přístroj, zvaný ozonizér, známý z filmu Postřižiny. V kuchyni běžné žďárské domácnosti paní Blažena Kohoutová, proslulá svou levnou a přitom vynikající kuchyní, povyprávěla o životě dělnictva a žďárských žen a při tom nabízela k ochutnání „kočičí tanec“ a „grenadýrmarš“. Ve třetí místnosti veselá žena v horáckém kroji dávala za bonbony hádat dnes již pozapomenuté, ale za první republiky běžné předměty. Na prostranství před Tvrzí si mohli malí i velcí návštěvníci prohlédnout nádherně zachovalá historická vozidla, a dokonce se do nich i posadit. Dále zde bylo možno ochutnat oblíbené cukroví pana prezidenta Masaryka, zahřát se horkou meltou s chlebem, nebo si zabubnovat na buben obecního zřízence. Na dvoře Moučkova domu Karel Bakesch dramaticky vylíčil, co jeho nepříliš oblíbenému otci a správci velkostatku provedli Žďáráci po vzniku Československa, a hned za rohem si děti pod dohledem zdatného sokola tužily tělo svižným cvičením. V krámě Moučkova domu návštěvníky očekával výřečný obchodník a výrobce limonád Čeněk Švastal, který se podobně jako někteří další účinkující setkal s potomkem postavy, kterou představoval. Vrcholem cesty do první republiky pak bylo setkání s panem prezidentem Masarykem osobně, a nutno říct, že některé jeho myšlenky a úvahy byly i v dnešní době podivuhodně aktuální.

Po setmění přišel čas na poslední bod programu – komentovaný lampiónový průvod na místo, kde se v roce 1918 obyvatelé Žďáru dozvěděli o vzniku samostatného Československa. Malí i velcí se chopili lampiónů (kdo neměl, tomu byl přidělen), do čela se postavili zástupci vedení města, hasičů, i sokola, prapory zavlály a průvod se za zvuků harmoniky, kytary a bubnu vydal přes náměstí k bývalému Národnímu domu. Cestou bylo učiněno několik zastávek, kde se lidé dozvěděli například o epidemii španělské chřipky ve Žďáře, o „drátozvěsti“ oznamující vznik samostatného státu na zdejší poštu, o žďárské známosti prezidenta Masaryka, nebo se stali svědky vybubnování vzniku republiky obecním zřízencem. Před Městským divadlem (tehdy Národním domem) zazněly úryvky projevů z roku 1918 a slavnostní shromáždění si zazpívalo hymnu. To byla opravdu silná a dojemná chvíle, která se mnohým vryla do paměti. Nakonec, v povznesené náladě, za zpěvu dobových písní a provolávání slávy samostatnému Československu, shromáždění zamířilo zpět k radnici a na Tvrz, kde byla akce ukončena.

Muzejní večer se velmi vydařil a stal se důstojným počátkem celotýdenních oslav vzniku republiky ve Žďáře nad Sázavou. Za to patří poděkování našim skvělým malým i velkým návštěvníkům, nadšeným účinkujícím, i všem, kteří se na realizaci akce jakkoli podíleli. Děkujeme!