Výpravná výstava k 300. výročí posvěcení poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře doslova a všemi smysly provede návštěvníka životními etapami lidského bytí od narození po smrt v době barokní. Jak se lišil osud muže a ženy, bohatého a chudého, sirotka, vdovy, vojáka či kněze? Jak vypadalo dětství, mládí, svatba, šestinedělí, pracovní život, stáří a proč každý barokní člověk toužil po dobré smrti? Co se jedlo a pilo, jak se uplatňovala spravedlnost, nebo jakou roli v životě hrála víra a pověrčivost? Součástí výstavy jsou také interaktivní prvky, včetně psaní husím brkem na ruční papír, určování předmětů nezbytných pro barokní hospodyňky, vyšívání, věštění zda přežijete mor či tyfus a jakou ženu či muže dostanete, nebo roztočení kola osudu, které stejně nevyzpytatelně jako kdysi určí návštěvníkův osud.
Vstup do muzea se v době výstavy ROKY V BAROKU proměnil. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní lustr. Foto: Kamila Dvořáková
Vzhůru do baroka. Foto: Kamila Dvořáková
První místnost výstavy ROKY V BAROKU. Foto: Kamila Dvořáková
První místnost je věnována dětství a mládí v době baroka. Foto: Kamila Dvořáková
První okamžiky života barokního člověka. Foto: Kamila Dvořáková
Křest a úloha kmotry či kmotra. Foto: Kamila Dvořáková, Hana Vykoukalová
Václav Krška - barokní obyvatel Žďáru, jehož životní cesta je jednotící linkou výstavy. Foto: Kamila Dvořáková
Zvyky a obřady týkající se porodu a křtu. Foto: Kamila Dvořáková
Ježíš Kristus jako vykupitel, barokní plastika z radniční kaple (Museum Retz) a barokní obraz světice (RM Žďár n. S.). Foto: Kamila Dvořáková
Dětský čepec "škařoupka" (Muzeum Velké Meziříčí) a povian. Foto: Kamila Dvořáková
Vínek. Foto: Kamila Dvořáková
Oslava narození potomka modlitbou i pobytem v krčmě. Foto: Kamila Dvořáková
Obraz Jana Sarkandra (RM Žďár n. S.), relikviář s ostatkem z ruky světce a růženec z klokočí (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto. Kamila Dvořáková
Hráči karet v krčmě (RM Žďár). Foto: Kamila Dvořáková
Lahve z 18. století (Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Kolo osudu. Foto: Kamila Dvořáková
Kolo osudu určí věk dožití i místo v barokní společenské hierarchii. Foto: Kamila Dvořáková
Jak vysokého věku se dožiju? Čím budu? Foto: Milan Šustr, Kamila Dvořáková
Vysokou úmrtnost ještě posilovaly epidemie moru či tyfu. Foto: Kamila Dvořáková
Kuličky určí, zda přežijete mor či tyfus (černá znamená smrt). Foto: Kamila Dvořáková
Dětství v době baroka. Foto: Kamila Dvořáková
Část výstavy věnovaná dětství v baroku. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní děti a jejich vysoká úmrtnost. Foto: Kamila Dvořáková
Modlitba i lidové rituály a škapulíře měly zajistit přežití barokních dětí. Foto: Kamila Dvořáková
Skříňový obraz Pieta z 18. století s relikviářem (Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Modely perníkových figurek a perníková forma (Horácké muzeum Nové Město na Moravě). Foto: Kamila Dvořáková
I barokní děti si rády hrály. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní škola - jen pro chlapce. Foto: Kamila Dvořáková
Studenti v barokní škole. Foto: Jarmila Krejčová
Návštěvníci se mohou na chvíli proměnit v barokního žáka. Foto: Kamila Dvořáková
Psaní husím brkem. Foto: Milan Šustr
Dívkám byl vyhrazen osud hospodyně. Foto: Kamila Dvořáková
Poznáte předměty, které žena používala celý život? Foto: Kamila Dvořáková
Žena musela umět rozdělat oheň. Foto: Kamila Dvořáková
Vyprávění průvodkyně o osudech chlapců po odchodu ze školy. Foto: Jarmila Krejčová
Kariéra chlapců. Foto: Kamila Dvořáková
Výuční listy a pečeti cechů. Foto: Kamila Dvořáková
Výuční list bednáře z roku 1620 v rakouském městě Retz. Foto: Kamila Dvořáková
Ukázka písma na barokním výučním listě. Foto: Kamila Dvořáková
Cechovní pečeti. Foto: Kamila Dvořáková
Kam a jak dlouho šel tovaryš na vandr? Mapa Moravy od J. K. Műllera z doby kolem r. 1720 (Moravská zemská knihovna v Brně). Foto: Kamila Dvořáková
Kariéra kněze. Foto: Jarmila Krejčová, Kamila Dvořáková
Dalmatika bystřického děkana ze 17. století (Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem) a bohoslužebné náčiní. Foto: Kamila Dvořáková
Detail dalmatiky bystřického děkana ze 17. století (Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem). Foto: Kamila Dvořáková
Monstrance z 18. století (Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Bohoslužebné náčiní – kadidelnice, navicula (nádobka na kadidlo), kropenka, kalich (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto: Kamila Dvořáková
Náboženské knihy ze 17. a 18. století. Foto: Kamila Dvořáková
Kariéra vojenská. Foto: Kamila Dvořáková
Habsburská monarchie bojovala zejména s Osmanskou říší. Foto a ilustrace: Kamila Dvořáková
Barokní důstojník. Foto: Jarmila Krejčová, Kamila Dvořáková
Seznámení s vrchním velitelem rakouských vojsk. Foto: Jarmila Krejčová
"Turkobijec" Evžen Savojský. Foto: Kamila Dvořáková
Kariéra obchodníka - ukázky mincí ze 17. a 18. století a co se za ně dalo koupit. Foto: Kamila Dvořáková
Půltolar s portrétem Karla VI. Foto. Kamila Dvořáková
Barokní zámky (RM Žďár n. S.); držadlo sakristiového zvonku (Muzeum Vysočiny Jihlava; mosazný svícen z městské kaple (Museum Retz). Foto: Kamila dvořáková
Portréty a barokní obrazy dotvářejí dobovou atmosféru výstavy. Foto: Kamila Dvořáková
Svatá Lucie a svatá Barbora - oblíbené barokní světice. Foto: Kamila Dvořáková
Druhá místnost výstavy se věnuje dospělým v době baroka. Foto: Kamila Dvořáková
Pracovní život barokního člověka. Foto: Kamila Dvořáková
Cechy a jejich význam. Foto: Kamila Dvořáková
Cechovní korbel (Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Zdobený cechovní korbel (Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Barokní postavníky (Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Cechovní truhlice (RM Žďár n. S.) a pečeti. Foto: Kamila Dvořáková
Pečeti cechu pekařského. Foto: Kamila Dvořáková
Václav Krška se stává ve Žďáře pekařem. Foto: Kamila Dvořáková
Pekařské výrobky (atrapy vyrobili studenti Střední školy obchodní a služeb SČMSD ve Žďáře n. S.) Foto: Kamila Dvořáková
V barokní pekárně. Foto: Kamila Dvořáková
Od vajec a těsta k voňavému pečivu. Foto: Kamila Dvořáková
Pekařka plete housku. Foto: Kamila Dvořáková
Děti si mohou řemeslo pekaře vyzkoušet. Foto: Kamila Dvořáková, Milan Šustr
Vybavení pekařské dílny. Foto: Kamila Dvořáková
Od obilí ke chlebu. Foto: Kamila Dvořáková
Bez práce sedláků na venkově by pekař ve městě neměl z čeho péct. Foto: Kamila Dvořáková
Práce na venkově (krojované panenky z dílny Marie Žilové a Evy Jurmanové). Foto: Kamila Dvořáková
Venkov pracuje i pro města. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní měšťanská svatba. Foto: Kamila Dvořáková
Ženich a nevěsta v době barokní. Foto: Kamila Dvořáková
Ženich pekař Václav Krška. Foto: Kamila Dvořáková
Nevěsta rynkovní měšťanka Justina Fiklovská. Foto: Kamila Dvořáková
Jací byli ženiši a nevěsty v době barokní? Foto: Kamila Dvořáková, Milan Šustr
Jakého životního partnera vám rodina vybere? Foto a ilustrace: Kamila Dvořáková
Návštěvníci si losují ženichy a nevěsty. Foto: Milan Šustr
Na barokní "svarbě". Foto: Jarmila Krejčová
Ženich a nevěsta v úvodnici a s květinovou ozdobou hlavy. Foto: Jarmila Krejčová, Kamila Dvořáková
Měšťanská barokní svatba se vším všudy. Foto: Kamila Dvořáková
Bohatá svatební hostina. Foto: Kamila Dvořáková
Podáváme sladké i slané, tučné i tekuté! Foto: Kamila Dvořáková
Barokní krmě mohla být bohatá a nápaditá. Foto: Kamila Dvořáková
Vepřová pečínka nadívaná husou a ta zase kachnou se pekla alespoň deset hodin. Foto: Kamila Dvořáková
Šunka a uzeniny. Foto: Kamila Dvořáková
Slanina a knedlíky barvené šafránem. Foto: Kamila Dvořáková
"Indická slepice" čili krůta z Nového světa. Foto: Kamila Dvořáková
Mohl se barokní "Žďárák" setkat s třtinovým cukrem a bramborami? Foto: Kamila Dvořáková
Jedly se také ryby, raci, a bohatí si mohli nechat dovézt i langusty. Foto: Kamila Dvořáková
Jako příloha posloužila i obilná kaše barvená červenou řepou. Foto: Kamila Dvořáková, Jarmila Krejčová
Dominantou barokní hostiny býval nápaditý dort. Foto: Kamila Dvořáková
Zákusky, trubičky, oplatky, buchty, koláče... Foto: Kamila Dvořáková
Baroko si potrpělo na estetiku. Foto: Kamila Dvořáková
Ovoce domácí i dovozové. Foto: Kamila Dvořáková
Pijeme pivo, víno, kořalku... Foto: Milan Šustr, Kamila Dvořáková
Tančíme, pijeme, hodujeme, veselíme se. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní sklo a talíře. Foto: Kamila Dvořáková
Cechovní talíř z 18. století (Horácké muzeum Nové Město na Moravě). Foto: Kamila Dvořáková
Mísa s modrou engobou ze 17. století (Horácké muzeum Nové Město na Moravě) a cínový talíř ze 17. století (RM Žďár n. S.). Foto: Kamila Dvořáková
Svatební klíč s květinou z 19. století (Horácké muzeum Nové Město na Moravě), barokní svatební priska a žertovná nádoba. Foto. Kamila Dvořáková
Svatební priska na víno z 18. století (Horácké muzeum Nové Město na Moravě), žertovná nádoba (Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Barokní svatební zvyky a tradice. Foto: Kamila Dvořáková, Jarmila Krejčová
Podivné barokní svatební zvyky. Foto: Kamila Dvořáková
Pan Krška a paní Kršková, nyní už pod čepcem. Foto: Jarmila Krejčová
Děti barokní svatba baví. Foto: Kamila Dvořáková
Justina se stává ženou pekaře. Foto: Kamila Dvořáková
Svět dospělého muže a ženy. Foto: Kamila Dvořáková
Žena jako matka. Foto: Kamila Dvořáková
Žena v šestinedělí "v koutě". Foto: Kamila Dvořáková
Kmotra a kamarádky nosí ženě do kouta posilující jídlo i dárky. Foto: Kamila Dvořáková
Ženu v koutě ohrožují zlé síly. Foto: Kamila Dvořáková
Žena a její svět v době barokní. Foto: Kamila Dvořáková
Koutní hrnec (Horácké muzeum Nové Město na Moravě) a škapulíř (Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Detail koutní plachty z 18. století (Muzeum Velké Meziříčí) a koutního hrnce (Horácké muzeum Nové Město na Moravě). Foto: Kamila Dvořáková
Kožený sotůrek (Horácké muzeum Nové Město na Moravě) a úvodnice z Rohů z 2. pol. 18. století (Muzeum Velké Meziříčí). Foto: Kamila Dvořáková
Svět barokního muže, vpravo lahev košťál na pivo z 18. století (Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Barokní lovecká puška s kolečkovým zámkem (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto: Kamila Dvořáková
Detail rytiny na barokní pušce. Foto: Kamila Dvořáková
Zlatý prsten (Muzeum Vysočiny Jihlava) a mosazný přívěšek se sv. Benediktem, za pobožnost (Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Třetí místnost se zaměřuje na kariéru, spravedlnost, stáří a smrt. Foto: Kamila Dvořáková
Ve třetí místnosti. Foto: Kamila Dvořáková
Na žďárské radnici v době barokní. Foto: Kamila Dvořáková
Studenti na radnici. Foto: Kamila Dvořáková
Zasedací místnost městské rady - Václav Krška se stává ve Žďáře radním. Foto: Kamila Dvořáková
Židle potažené plátnem (Regionální muzeum Horního Pooslaví v Brtnici) a barokní stůl z 18. století (Muzeum východních Čech v Hradci Králové). Foto: Kamila Dvořáková
Kříž, bible a svícny z Březí (RM Žďár n. S.) na stole soudu na žďárské radnici. Foto: Kamila Dvořáková
Portrét rakouského císaře Leopolda I (1657 až 1705). Foto: Kamila Dvořáková
Portrét opata Václava Vejmluvy (1705 až 1738). Foto: Kamila Dvořáková
Portrét Františka kardinála z Ditrichštejna, který v roce 1607 povýšil Žďár na město. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní portréty, registrační skříň, stůl i pokladna. Foto: Kamila Dvořáková
Chrudimský Salvátor a barokní kříž. Foto: Kamila Dvořáková
Registrační skříň z 2. poloviny 18. století (Regionální muzeum Horního Pooslaví v Brtnici). Foto: Kamila Dvořáková
Barokní rukopis a pečeti. Foto: Kamila Dvořáková
Privilegium Františka kardinála z Ditrichštejna z r. 1607 povyšující Žďár na město (SOkA Žďár nad Sázavou). Foto: Kamila Dvořáková
Pozemková kniha se zápisem o Václavu Krškovi z roku 1690 a nové městské pečeti z roku 1706. Foto: Kamila Dvořáková
Žďárské nové městské pečeti z roku 1706. Foto: Kamila Dvořáková
Městská pokladna. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní skleněné nádoby pro společné pití (Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Lahev se sv. Dominikem a žertovná nádoba pro společné pití (Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Barokní skleněná lahev (Muzeum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Dřevěná hlava (Horácké muzeum Nové Město na Moravě). Foto: Kamila Dvořáková
Kůže divočáka, na které před soudem stály osoby "snížené". Foto. Kamila Dvořáková
Barokní spravedlnost a žďárské popraviště. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní zločinci končili i ve Žďáře na popravišti, cizoložníci se podíleli na stavbě ambitu Zelené hory. Foto a ilustrace: Kamila Dvořáková
Barokní spravedlnost v praxi. Foto: Jarmila Krejčová
Přibližná podoba žďárského popraviště. Foto: Kamila Dvořáková
Těla popravených visela na popravišti týdny. Foto: Kamila Dvořáková
Kopie popravčího meče, provaz oběšence a pouta. Foto: Kamila Dvořáková
Vyprávění o osudu cizoložnice. Foto: Kamila Dvořáková
Smrt a odchod na onen svět. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní člověk toužil po dobré smrti. Foto: Kamila Dvořáková
Václav Krška umírá asi v padesáti letech, jeho žena ho přežila asi o deset let a ještě se znovu vdala. Foto: Jarmila Krejčová
Smrt a pohled na nebesa s anděly. Foto: Kamila Dvořáková
Andělé na nebesích. Foto: Kamila Dvořáková, Milan Šustr
Kostlivec - symbol lidské smrtelnosti. Foto: Kamila Dvořáková
"Smrťák" a přesýpací hodiny. Foto: Kamila Dvořáková
Kostlivec a představa dobré barokní smrti. Foto: Kamila Dvořáková
Oltářní obraz sv. Barbory z kaple sv. Barbory ve Žďáře. Foto: Kamila Dvořáková
Úmrtní lože jako bitevní pole. Foto: Kamila Dvořáková
Smrt byla běžnou součástí barokního života. Foto: Kamila Dvořáková
Pohřební výbava zemřelých (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto: Kamila Dvořáková
Růženec a prsten - součást pohřební výbavy. Foto: Kamila Dvořáková
Pohřební výbava na nálezech ze zrušeného hřbitova u kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto: Kamila Dvořáková
Části původních varhan z poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře z r. 1724 – píšťaly, plastika anděla. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní člověk hleděl často smrti do tváře, ale velkou oporou mu byla víra. Foto: Kamila Dvořáková
Interaktivní prvky výstavy a dobové tisky. Foto: Kamila Dvořáková
Vyobrazení pomíjivosti života. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní víra v posmrtný život. Foto: Kamila Dvořáková
Boží soud, očistec a muka pekelná. Foto a ilustrace: Kamila Dvořáková
Svatý Petr z pohledského zámku (RM Žďár n. S.) s klíčem od nebeské brány. Foto: Kamila Dvořáková
Každý člověk, dnešní i barokní, dříve či později skončí pod kosou smrti. Foto: Kamila Dvořáková
Poprvé v historii muzea výstava pokračuje na schodišti a v mezipatře. Foto: Kamila Dvořáková
Model města Žďáru, barokní kalendář a náboženské a lidové svátky. Foto: Kamila Dvořáková
Model Žďáru (1860) s označeným domem Justiny Fiklovské a Václava Kršky. Foto: Kamila Dvořáková
Co se v barokním kalendáři opakovalo rok co rok? Foto: Kamila Dvořáková
Co se dělalo, slavilo a peklo v lednu a únoru? Foto: Kamila Dvořáková
Masopust a Smrtná neděle. Foto: Kamila Dvořáková
Součástí pašijového průvodu na Velký pátek byli také flagelanti. Foto: Kamila Dvořáková
Cyklický čas a další připomínky barokního roku. Foto: Kamila Dvořáková
Co se v baroku dělo na jaře a v létě? Foto: Kamila Dvořáková
Náboženské svátky, lidové oslavy a běžné činnosti v květnu a srpnu. Foto: Kamila Dvořáková
Dožínkový věnec. Foto: Kamila Dvořáková
Kalendář pokračuje v patře budovy tvrze. Foto: Kamila Dvořáková
Co lidé dělali a slavili od září do prosince? Foto: Kamila Dvořáková
Náboženské svátky a další události v září a v listopadu. Foto: Kamila Dvořáková
Prosinec - doba Vánoc i zabijaček. Foto: Kamila Dvořáková
Část věnovaná barokní víře. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní oltářík, svátostky, klekátko a zpovědnice. Foto: Kamila Dvořáková
Přenosný oltář z konce 1. poloviny 18. století, kříž a pyramidy (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto: Kamila Dvořáková
Barokní oltářík z 1. pol. 18. stol. a jeho detail. Foto: Kamila Dvořáková
Kříž - relikviář (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto. Kamila Dvořáková
Pyramida - relikviář (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto. Kamila Dvořáková
Svátostky sv. Ignáce z Loyoly, sv. Františka Xaverského a sv. Stanislava (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto: Kamila Dvořáková
Svatá zpověď, běžná součást barokního života. Foto: Kamila Dvořáková
Připomínka sv. Jana Nepomuckého, oblíbeného barokního světce. Foto: Kamila Dvořáková
Sošky sv. Jana Nepomuckého (RM Žďár n. S., Museum Retz). Foto: Kamila Dvořáková
Svatý Jan Nepomucký na obrázku (Museum Retz) i na růženci (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto: Kamila Dvořáková
Relikviáře – ostatky sv. Jana Nepomuckého (kůstka), plastika jazyka (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto: Stanislav Mikule, Kamila Dvořáková
Plastika anděla ze zelenohorských varhan z r. 1724 (Regionální muzeum Horního Pooslaví v Brtnici). Foto: Kamila Dvořáková
Svatý Isidor (RM Žďár n. S.). Foto: Kamila Dvořáková
Církevní korouhve (RM Žďár n. S.). Foto: Kamila Dvořáková
Barokní předměty dokazující hlubokou víru našich barokních předků a rokokový svícen. Foto: Kamila Dvořáková
Skříňový obraz (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto: Kamila Dvořáková
Skříňový obraz – Panna Marie s Ježíškem (Muzeum Vysočiny Jihlava). Foto: Kamila Dvořáková
Náboženský obraz v lahvi. Foto: Kamila Dvořáková
Tajní luteráni a seznam zakázaných protestantských knih vydaný papežem Inocencem XI. Foto: Kamila Dvořáková
Zakázané protestantské knihy a tisky. Foto: Kamila Dvořáková
Zakázané protestantské tisky se ukrývaly s velkou nápaditostí. Foto: Kamila Dvořáková
Vyobrazení barokního Žďáru na zdi tvrze. Foto: Kamila Dvořáková
Žďár v roce 1728. Foto: Kamila Dvořáková
Pohled na nejvyšší bod výstavy - na nebesa. Foto: Kamila Dvořáková
Cisterciácké nebe. Foto: Kamila Dvořáková
Barokní člověk neochvějně věřil v Boha a jeho milosrdenství. Foto: Kamila Dvořáková
"Pohled z nebes na zemi". Foto: Kamila Dvořáková
Výstava ROKY V BAROKU zobrazuje běžný život i barokní vnímání světa a víry. Foto: Kamila Dvořáková
Kvíz, osvědčení znalostí o baroku a sladká odměna pro školní mládež. Foto: Kamila Dvořáková
Plakát výstavy ROKY V BAROKU
Žďárská tvrz - hlavní budova Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou. Foto: Kamila Dvořáková
