Co se koncem 19. století dělo na Štědrý den ve světnici, na dvoře i venku v přírodě? Jak si lidé zdobili příbytky a které tradiční pokrmy celý den jedli? Dostávali od Ježíška nějaké dárky a byla obdarována také zvířata a živly? Co bylo pastýřské chození a honění? Které štědrovečerní zvyky a magické rituály měly lidem pomoci nahlédnout do budoucnosti?
První místnost výstavy - co se na Štědrý den odehrávalo na dvoře, v sadu, či venku v přírodě? Foto: Kamila Dvořáková
Štědrý den - druhý nejdůležitější křesťanský svátek v roce. Foto: Kamila Dvořáková
Vánoční období - oslava narození Krista. Foto: Kamila Dvořáková
Na dvoře. Foto: Kamila Dvořáková
Dívenka s lucernou kráčí na poslední ranní mariánskou mši - roráty. Foto: Kamila Dvořáková
Někde se na Štědrý den vykuřovalo, jinde vykrápělo. Foto: Kamila Dvořáková
Děti si prohlížejí kadidlo. Foto: Martina Trojánková
Pastýřské hry na Žďársku. Foto: Kamila Dvořáková
Pastýřské hry - chlapec se skříňkovým betlémem. Foto: Kamila Dvořáková
Chlapce při pastýřských hrách doprovázel anděl. Foto: Kamila Dvořáková
Děti poslouchají výklad. Foto: Martina Trojánková
Pastýř a pastýřka měli na Štědrý den velmi důležitou roli. Foto: Kamila Dvořáková
Pastýř roznášel po vsi posvěcené chvojky. Foto: Kamila Dvořáková
Posvěcené větvičky se dávaly do chléva i světnice jako mocný ochranný prostředek proti zlým silám. Foto: Kamila Dvořáková
Pastucha sbírá výslužku za práci svou i manželovu. Foto: Kamila Dvořáková
Pastýřské honění. Foto: Kamila Dvořáková
Chlapec s rolničkami při pastýřském honění. Foto: Kamila Dvořáková
Výrostek s chomoutem při pastýřském honění. Foto: Kamila Dvořáková
Štědrovečerní zvyky. Foto: Kamila Dvořáková
Děvčata si na Štědrý den kontrolovala, zda jim vykvetla barborka. Starší lidé trhali břízu - pustila-li lístečky, znamenalo to zdraví. Foto: Kamila Dvořáková
Věštba úrody. Foto: Kamila Dvořáková
Dary vodě a ohni. Foto: Kamila Dvořáková
Včelám se drobily kousky vánočky, aby měly hodně medu. Foto: Kamila Dvořáková
Obdarování slepic a kohouta. Foto: Kamila Dvořáková
Slepicím hrách či mák, pro kohouta česnek. Foto: Kamila Dvořáková
Obdarování krav a koní. Foto: Kamila Dvořáková
Kravám vánočku, koním chléb namočený ve víně (Valašsko). Foto: Kamila Dvořáková
Zvyky v sadu a venku v přírodě. Foto: Kamila Dvořáková
Zbytky od štědrovečerní večeře se zakopaly pod nejušlechtilejší strom v sadu, aby bylo hodně ovoce. Foto: Kamila Dvořáková
Věštba děvčat ze studánky. Foto: Kamila Dvořáková
Věštbu ze studánku si návštěvníci mohou vyzkoušet. Foto: Kamila Dvořáková
Třesu, třesu bez... Foto: Kamila Dvořáková
Věštění podoby a povahy ženicha z polínek. Foto: Kamila Dvořáková
Dobrý či špatný ženich? Foto: Kamila Dvořáková
Děti věštění ženichů baví. Foto: Martina Trojánková
Panna Marie s Ježíškem. Foto: Kamila Dvořáková
Celé vánoční období alespoň v textu. Foto: Kamila Dvořáková
Druhá místnost výstavy. Foto: Kamila Dvořáková
Co se na Štědrý den odehrávalo ve světnici? Foto: Kamila Dvořáková
Vánočně vyzdobená světnice. Foto: Kamila Dvořáková
Svatý kout. Foto: Kamila Dvořáková
Ozdobená chvojka nad štědrovečerní tabulí. Foto: Kamila Dvořáková
Posvěcené větvičky od pastýře pod stolem i u dveří. Foto: Kamila Dvořáková
Děti u štědrovečerní večeře. Foto: Kamila Dvořáková
Štědrovečerní tabule na horáckém venkově koncem 19. století. Foto: Kamila Dvořáková
Čestné místo měla štědrovka (vánočka). Foto: Kamila Dvořáková
Luštěniny znamenají sílu a peníze, hlavním štědrovečerním pokrmem byl černý kuba. Foto: Kamila Dvořáková
Od každé plodiny mělo být na stole něco - chléb zastupuje žito, vánočka, koláče a buchty pšenici. Foto: Kamila Dvořáková
Ze zahrady nechyběla jablíčka, oříšky, sušené švestky a křížaly. Foto: Kamila Dvořáková
Kdo se postil až do východu první hvězdy, jistě uviděl zlaté prasátko. Foto: Kamila Dvořáková
Světnici a její obyvatele zahřívala pec. Foto: Kamila Dvořáková
Pec a kuchyňské potřeby. Foto: Kamila Dvořáková
Kafemlejnek, řešeto, hmoždíř, kvedlačka... Foto: Kamila Dvořáková
Hrnce, žehlička a forma na vánočku. Foto: Kamila Dvořáková
Co se na Štědrý den jedlo a pilo? Foto: Kamila Dvořáková
Forma na štědrovku a děťátko. Foto: Kamila Dvořáková
Pekly se také buchty ve tvaru ryb a raka - postních pokrmů. Foto: Kamila Dvořáková
Někde k snídani bývaly oplatky. Foto: Kamila Dvořáková
Perníkům se původně říkalo peprníky. Foto: Kamila Dvořáková
Štědrovečerní pivo má zajímavou historii. Foto: Kamila Dvořáková
Z ubrusu od štědrovečerní večeře hospodář obřadně sel při zahájení zemědělských prací na Zelený čtvrtek. Foto: Kamila Dvořáková
Nádoby všeho druhu. Foto: Kamila Dvořáková
Kout s postelí a betlémem. Foto: Kamila Dvořáková
Obrazy s Ježíškem nad postelí. Foto: Kamila Dvořáková
Na Štědrý den se všichni museli umýt, aby byli čistí pro tak důležitý den. Foto: Kamila Dvořáková
Betlémy byly v českých domácnostech dříve než stromečky. Foto: Kamila Dvořáková
Betlém (Marie Fischerová-Kvěchová). Foto: Kamila Dvořáková
Betlém - detail. Foto: Kamila Dvořáková
Betlém - detail. Foto: Kamila Dvořáková
Žďárský betlém. Foto: Kamila Dvořáková
Část druhé místnosti věnovaná štědrovečerním zvykům a magickým rituálům. Foto: Kamila Dvořáková
Věštění budoucnosti. Foto: Kamila Dvořáková
Vykuřování a vykrápění proti zlým silám ve světnici. Foto: Kamila Dvořáková
Vykvetlá barborka věštila děvčeti do příštího roku vdavky. Foto: Kamila Dvořáková
Věštění budoucnosti za pomoci světla, hvězd a psa. Foto: Kamila Dvořáková
Věštění zdraví za pomoci jablíček a oříšků. Foto: Kamila Dvořáková
Věštění odchodu dívky z domu za pomoci hodu botou. Foto: Kamila Dvořáková
Na Žďársku chlapec obdaroval dívku krásným šátkem a jablíčkem a penízkem. Foto: Kamila Dvořáková
Věštění suchých měsíců, dlouhé zimy a šlapání na sekyru, které mělo chránit před bolestí nohou. Foto: Kamila Dvořáková
Pouštění lodiček z oříšků. Foto: Martina Trojánková
Jeden z nejkrásnějších štědrovečerních zvyků. Foto: Kamila Dvořáková
Věštění připravené k vyzkoušení pro návštěvníky. Foto: Kamila Dvořáková
Věštění z hrnečků. Foto: Martina Trojánková
Zase zůstanu na ocet... Foto: Kamila Dvořáková
Věštění pomocí lití cínu. Foto: Kamila Dvořáková
Co vám odlitky z cínu připomínají? Foto: Kamila Dvořáková
Děti zkouší lití cínu. Foto: Martina Trojánková
Při věštění pomáhá také snář. Foto: Martina Trojánková
Kropenka a obrazy na zdech světnice. Foto: Kamila Dvořáková
Vstup do třetí místnosti. Foto: Kamila Dvořáková
Třetí místnost výstavy - vrchol Štědrého dne. Foto: Kamila Dvořáková
Dary bohatým a chudým. Foto: Kamila Dvořáková
Vánoční dárky u bohatého měšťana. Foto: Kamila Dvořáková
Dítě bohatších rodičů mohlo dostat od Ježíška knížku nebo panenku s voskovou hlavou. Foto: Kamila Dvořáková
Chlapec z bohatší rodiny mohl dostat bubínek nebo brusle. Foto: Kamila Dvořáková
Měšťanku jistě potěšil krásný šátek nebo zdobený talíř. Foto: Kamila Dvořáková
Měšťan mohl od Ježíška dostat třeba dýmku, břitvu, nebo pytlík na tabák. Foto: Kamila Dvořáková
Dary chudších dětí. Foto: Kamila Dvořáková
Vrkoč se dal téměř celý sníst. Foto: Kamila Dvořáková
Dárek mohly děti na venkově nalézt třeba za oknem pod přiklopeným talířem. Foto: Kamila Dvořáková
Vrcholem celého Štědrého dne byla cesta na půlnoční mši. Foto: Kamila Dvořáková
V dobách bez veřejného osvětlení se na půlnoční mši chodilo s lucernami. Foto: Kamila Dvořáková
Dívenka s lucernou kráčí do osvětleného kostela. Foto: Kamila Dvořáková
Půlnoční mše i celý Štědrý den je oslavou narození Ježíše Krista. Foto: Kamila Dvořáková
Svatá rodina. Foto: Kamila Dvořáková
Děti poslouchají vyprávění o cestě na půlnoční mši. Foto: Martina Trojánková
Ve chlévě. Foto: Kamila Dvořáková
Doplňující texty se zajímavostmi z historie Vánoc. Foto: Kamila Dvořáková
Půlnoční mší událostmi nabitý Štědrý den končí. Foto: Kamila Dvořáková
Žďárská tvrz s výstavou Štědrý den na Horácku. Foto: Kamila Dvořáková
Plakát (Kamila Dvořáková)