CZ EN DE
566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00

Aktuality

Zlato k večeři aneb Co by Horák nesnědl? (8. 9. 2025, Knihovna Matěje Josefa Sychry)

9.9.2025 Přednáška Mgr. Stanislava Mikuleho v rámci Slavností jeřabin více...

Muzeum dočasně UZAVŘENO (1. – 30. 9. 2025)

30.8.2025 Stavební práce v lokalitě TVRZ více...

Kulturní laboratoř (2025/2026)

30.8.2025 Sdílený kroužek Knihovny Matěje Josefa Sychry a Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou více...

Zrcadla v krajině (21. 8. – 16. 11. 2025)

23.7.2025 Tradice rybníků na Vysočině více...

Pokyny k nabídce předmětů do muzea

9.8.2023 Jak postupovat při předání nových akvizicí muzeu? více...

Večerní kostýmované prohlídky Moučkova domu (22. a 23. 3. 2024)

Tematické prohlídky k 90. výročí založení našeho muzea

V pátek 22. 3. a v sobotu 23. 3. 2024 proběhly kostýmované prohlídky Moučkova domu věnované 90. výročí založení našeho muzea.

Skupiny návštěvníků nejprve v budově žďárské tvrze přivítal v bílém plášti muzejník ošetřující sbírky proti biologickému napadení (Stanislav Mikule). Následně se jich ujal důstojný měšťan v buřince (Pavel Elbl), který je doprovodil do Moučkova domu. V první místnosti na cestovatele časem čekal český lesnický pedagog, spisovatel a vydavatel Jan Doležal (Jakub Jež). Povyprávěl nejen o svých trampotách s pořízením kočáru, ale také že právě jeho již v roce 1884 napadlo zřídit ve Městě Žďáře muzeum. Další cesta zavedla návštěvníky do obchodu se zbožím koloniálním Ladislava Kolouška (Jarda Buček). „Jsme zaručeně solidní firma!“ hlásal a hned nabízel cikórii i kávu, bonbóny i „čertovo lejno“, prakly i koše, pivo i koření a nádavkem pohlednice Žďáru, které sám vydával. K některým výrobkům (pálenka z piva, šalvějový olej) mohli zákazníci přivonět. V salónu Moučkova domu pak elegantní měšťanka a hrdá česká vlastenka Antonie Aloisie Emílie Letovská (Kateřina Omesová) pohovořila nádhernou češtinou plnou novotvarů, jako podnosnice libočudná – doutník, podkrmka – talíř, krmovařík – kuchař, či držka – místodržící, o vlastenecké spolkové činnosti ve Žďáře a neopomněla si postěžovat na neochotu zdejších mužů zapojit ženy do této bohulibé činnosti. Poté usedla k břinkotruhle (piánu) a naučila návštěvníky svého salónu jedinou dochovanou lidovou píseň, ve které se zpívá o Žďáře – a o zdejším trpaslíčkovi. V místnosti čtvrté seznámila posluchače pracovnice dnes již zaniklého Muzea knihy (Jana Lhotská) s činností tohoto muzea a připomněla osobnost světoznámého typografa Methoda Kalába, rodáka z Veselíčka, který v muzeu vystavoval svá díla a jehož pamětní síň byla součástí tamní expozice. Zmínila i to, že by se nestal slavným typografem, nebýt nezištné pomoci redaktora Jana Doležala.

Na rozloučenou návštěvníkům ještě dvě elegantní dámy v kloboučcích a kostýmech z doby kolem roku 1900 (Martina Schutová a Magda Smejkalová) nabídly horkou cikorku a vlídně s nimi porozprávěly o své cestě na návštěvu k paní Letovské i o kvalitě „cikórie“ od obchodníka Kolouška.

Akce se vydařila, velcí i malí se bavili, a navíc se dozvěděli mnoho zajímavého nejen o vzniku našeho muzea. Děkujeme za návštěvu a brzy na shledanou!