Protože koronavirus stále ještě neumožnil otevření muzea, mohou zájemci od 11. března do 25. dubna 2021 nahlédnout na žďárské tvrzi alespoň do dalších „výdejních okének“, tentokrát s velikonoční tématikou. Nejvhodnější čas k návštěvě nasvícených výjevů v oknech je vždy od soumraku do úsvitu, a protože jsme muzeum, nechybí ani krátké popisky jednotlivých aranžmá či předmětů. „Prohlídka“ je samozřejmě zcela zdarma.
První dvě okénka byla zpřístupněna od 11. do 23. března a věnovala se lidovým zvykům a tradicím na Smrtnou a Květnou neděli, Sazometnou středu a Zelený čtvrtek. V prvním okně děvčata na Smrtnou neděli vynášela k vodě „Smrtholku“, čímž se symbolicky loučila se zimou a připomenut byl také význam nošení a dalšího použití „nového léta“. Oba tyto výjevy byly k vidění také v síťkované (necované) pro Žďársko typické podobě. Ve druhém okénku se pozorovatelé dozvěděli, k čemu všemu používali naši předkové zelené ratolesti a kočičky posvěcené na Květnou neděli, co lidé dělali na Sazometnou středu, proč byl pro hospodáře důležitý Zelený čtvrtek, nebo jak byli věřící svoláváni k bohoslužbám, když „odletěly zvony do Říma“.
Od 27. března do 25. dubna jsou zpřístupněna dvě okénka nová, zaměřená na Velký pátek, Bílou sobotu, Boží Hod velikonoční a Červené pondělí. V prvním uvidíte pašijový průvod, který se zejména v době barokní mohl konat i při žďárském klášteře. Na velký pátek tak před užaslými diváky defilovali křížovníci, kajícníci, sebemrskači, výjevy ze života Ježíše Krista, nebo také alegorické obrazy smrtelných hříchů a lidských poklesků, vybízející přihlížející k pokání a nápravě. V našem okénku mimo jiné uvidíte ďábla, kterak táhne na voze Pýchu s Obžerstvím a ještě jejich zkaženosti nastavuje zrcadlo, nebo vyobrazení spoutaného Ježíše Krista, vedeného dvěma Římany. Kostýmy Římanů, používané při žďárských pašijových představeních, nám laskavě zapůjčila farnost kostela sv. Prokopa. Dále pak uvidíte ukázky různých technik zdobení velikonočních vajíček, což ženy činily na Bílou sobotu a také mrskačky, které si připravovali chlapci. Ve druhém okénku pak uvidíte velikonočně vyzdobenou světničku s tradičním obědem podávaným na Boží hod, připomínku rituálů prováděných v tento den a také „sekačku“ na Červené pondělí.
Kdo se chtěl o Velikonocích dozvědět ještě víc, mohl od 8. března do 6. dubna 2021 sledovat na muzejním facebooku velikonoční cyklus vyprávění a zajímavostí, doplněný o spoustu fotografií a také dva podcasty.
Žďárská tvrz s "výdejními" okénky. Foto: Kamila Dvořáková
Velikonoční okénka září do tmy. Foto: Kamila Dvořáková
Velikonoční okénko č. 1. Foto: Kamila Dvořáková
Vynášení "Smrtoholky" na Smrtnou neděli. Foto: Kamila Dvořáková
Morana (Smrtka, Smrtoholka). Foto: Kamila Dvořáková
Vynášením Smrtky se děvčata loučí se zimou. Foto: Kamila Dvořáková
Smrtka většinou skončila v potoce. Foto: Kamila Dvořáková
Vynášení Morany a "nové léto" v síťkované podobě. Foto: Kamila Dvořáková
Děvčata s "novým létem" a Morana – síťkování (necování). Foto: Kamila Dvořáková
Děvčata nesou "Smrtku" a "nové léto". Foto: Kamila Dvořáková
"Nové léto", symbol počátku vegetačního období. Foto: Kamila Dvořáková
Větvičky z "nového léta" – ochrana před muškami a housenkami. Foto: Kamila Dvořáková
Skořápky vajec z "nového léta" pod drůbeží měly zajistit velkou snůšku vajec. Foto: Kamila Dvořáková
Skořápky vajec z "nového léta" byly ochranou proti myším. Foto: Kamila Dvořáková
Doprovodné popisky. Foto: Kamila Dvořáková
Smrtka a "nové léto v reálné i síťkované podobě. Foto: Kamila Dvořáková
Druhé velikonoční okénko. Foto: Kamila Dvořáková
Okénko se zvyky na Květnou neděli, Sazometnou středu a Zelený čtvrtek. Foto: Kamila Dvořáková
Zvyky a tradice uplatňované na Květnou neděli. Foto: Kamila Dvořáková
Symbolem Květné neděle jsou zelené ratolesti. Foto: Kamila Dvořáková
Ratolesti a "kočičky" se jako ochrana domácnosti zastrkovaly také za obrazy a dveře. Foto: Kamila Dvořáková
Kočičky ve váze i jako zdobené "rahno". Foto: Kamila Dvořáková
Posvěcené kočičky se také jedly, jako ochrana před zimnicí a bolestí očí a krku. Foto: Kamila Dvořáková
Ozdobený krucifix. Foto: Kamila Dvořáková
Jidášky – obřadní pokrm Květné neděle. Foto: Kamila Dvořáková
Na Sazometnou středu ženy a dívky uklízely. Foto: Kamila Dvořáková
Hospodyně čistí polici. Foto: Kamila Dvořáková
Nepořádek při úklidu světnice na Sazometnou středu. Foto: Kamila Dvořáková
Na Velikonoce musí být v domě čisto. Foto: Kamila Dvořáková
Dívenka zametá světnici. Foto: Kamila Dvořáková
Paňmáma uklízí svatý kout. Foto: Kamila Dvořáková
Hospodář na Sazometnou středu připravoval nářadí k zahájení zemědělských prací na Zelený čtvrtek. Foto: Kamila Dvořáková
Hospodář kontroluje a opravuje nářadí. Foto: Kamila Dvořáková
Na Zelený čtvrtek se zahajovaly zemědělské práce. Foto: Kamila Dvořáková
Neumožňovalo-li počasí zahájit zemědělské práce venku, symbolicky se zaselo obilí či hrách alespoň do květináče. Foto: Kamila Dvořáková
Zasetý hrách měl také magický význam. Foto: Kamila Dvořáková
Na Zelený čtvrtek chlapci koledovali s řehtačkami, klapačkami a hrkacími mlýnky. Foto: Kamila Dvořáková
Za koledu na Zelený čtvrtek dostávali chlapci také jidášky. Foto: Kamila Dvořáková
Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty čas oznamovaly hrkače či klapače (zvony "odletěly do Říma"). Foto: Kamila Dvořáková
Druhé velikonoční okénko s výzdobou. Foto: Kamila Dvořáková
Nahlédnutí do světnice s jejími obyvateli. Foto: Kamila Dvořáková
Třetí velikonoční okénko se zvyky na Velký pátek a Bílou sobotu. Foto: Kamila Dvořáková
Pašijový průvod na Velký pátek. Foto: Kamila Dvořáková
V čele pašijového průvodu je veden spoutaný Ježíš Kristus. Foto: Kamila Dvořáková
Ježíš Kristus, Římané a křížovník. Foto: Kamila Dvořáková
Kristus vedený dvěma Římany. Foto: Kamila Dvořáková
Křížovník vláčí těžký kříž. Foto: Kamila Dvořáková
Sebemrskač. Foto: Kamila Dvořáková
Ďábel veze na voze Pýchu a Obžerství. Foto: Kamila Dvořáková
Ďábel děsí hříšníky. Foto: Kamila Dvořáková
Nafoukaná hříšná Pýcha. Foto: Kamila Dvořáková
Ďábel nastavuje Pýše zrcadlo. Foto: Kamila Dvořáková
Pýcha v zrcadle. Napraví se? Foto: Kamila Dvořáková
Obžerství znamená nestřídmost nejen v jídle a pití. Foto: Kamila Dvořáková
Dobroty pro postavu Obžerství. Foto: Kamila Dvořáková
Ďáblovo zrcadlo nastavené hříšným skutkům i lidským pokleskům. Foto: Kamila Dvořáková
Pašijový průvod vybízí diváky k pokání a nápravě. Foto: Kamila Dvořáková
Hledání pokladů na Velký pátek. Foto: Kamila Dvořáková
Ochranu hledačů pokladů měly zajistit křížky z posvěcených kočiček, kruh namalovaný tříkrálovou křídou, svěcená voda, nebo modlitby a zaříkávadla. Foto: Kamila Dvořáková
„Včeličky, Kristus Pán zemřel“, volali hospodáři na Velký pátek a klepali na úly. Foto: Kamila Dvořáková
Co se dělo na Velký pátek a Bílou sobotu? Foto: Kamila Dvořáková
Na Bílou sobotu ženy a dívky zdobily vajíčka, muži a chlapci pletli pomlázky. Foto: Kamila Dvořáková
Různé techniky zdobení vajíček. Foto: Kamila Dvořáková
Staré i nové techniky zdobení vajíček. Foto: Kamila Dvořáková
Zdobení vajíček vyškrabováním. Foto: Kamila Dvořáková
Voskové techniky. Foto: Kamila Dvořáková
Malování barvami a vosková batika. Foto: Kamila Dvořáková
Mramorování a ovazování vajíčka rostlinami před barvením. Foto: Kamila Dvořáková
"Madeira" – technika prořezávání. Foto: Kamila Dvořáková
Drátkování a zdobení vajec pomocí textilie. Foto: Kamila Dvořáková
Zdobená velikonoční vajíčka k našim předkům mluvila. Foto: Kamila Dvořáková
Polepování vajíček obrázky. Foto: Kamila Dvořáková
Skleněná vajíčka z přelomu 19. a 20. stol. (Herálec). Foto: Kamila Dvořáková
Pašijový průvod i hledač pokladů za oknem. Foto: Kamila Dvořáková
Čtvrté velikonoční okénko. Foto: Kamila Dvořáková
Zvyky na Boží hod velikonoční a Červené pondělí. Foto: Kamila Dvořáková
Vyzdobený svatý kout na Boží hod. Foto: Kamila Dvořáková
Vajíčka jako součást výzdoby. Foto: Kamila Dvořáková
Stůl s velikonoční výzdobou. Foto: Kamila Dvořáková
Oběd na Boží hod měl obřadní charakter. Foto: Kamila Dvořáková
Mazanec, beránek, jidášky, vajíčka, koláče... Foto: Kamila Dvořáková
Vajec byla na stole až jedna kopa (60). Foto: Kamila Dvořáková
Vajíčko – symbol nového života. Foto: Kamila Dvořáková
Mazanec s křížkem z posvěcených kočiček a beránek. Foto: Kamila Dvořáková
Na stole nechyběla ani zeleň a ratolesti. Foto: Kamila Dvořáková
Bohatý oběd na Boží hod. Foto: Kamila Dvořáková
Obcházení polí na Boží hod. Foto: Kamila Dvořáková
Vyzdobená a vzorně uklizená světnice na Boží hod. Foto: Kamila Dvořáková
Všudypřítomná zeleň. Foto: Kamila Dvořáková
Výzdoba světnice pomocí kočiček, vajíček i zelených ratolestí. Foto: Kamila Dvořáková
Červené pondělí. Foto: Kamila Dvořáková
Na "sekačku" na Červené pondělí chodili chlapci i muži. Foto: Kamila Dvořáková
Mrskačkám se na Žďársku říkalo "žíly". Foto: Kamila Dvořáková
Některé ženy a dívky čekají na koledníky s výslužkou, jiné se schovávají. Foto: Kamila Dvořáková
Výslužkou bývala vajíčka, pečivo, sušené ovoce, peníze i alkohol. Foto: Kamila Dvořáková
Pro svého milého dívky chystaly výslužku do vyšívaného bílého šátku. Foto: Kamila Dvořáková
Výslužkou bávalo také pivo či kořalka. Foto: Kamila Dvořáková
Čtvrté okénko s popiskami. Foto: Kamila Dvořáková
Velikonoce za okénkem Regionálního muzea města Žďáru n. S. Foto: Kamila Dvořáková