XII. Muzejní noc (10. 6. 2022)

Radosti a strasti barokního života

V pátek 10. června 2022 proběhla již dvanáctá muzejní noc Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou, která byla zároveň slavnostním zahájením výpravné výstavy Roky v baroku. Na návštěvníky, kteří na tvrzi obdrželi plánek cesty, čekalo v centru města několik naučně-zábavných zastavení, loutkové divadlo, ukázka barokní hudby i ochutnávka barokní kuchyně. To vše od 19 do 24 hodin.

Slavnostního zahájení před budovou tvrze se kromě zastupitelů města včetně starosty Ing. Martina Mrkose zúčastnili také hosté z muzea v rakouském městě Retz, které v rámci mezinárodního projektu Interreg zapůjčilo na výstavu Roky v baroku některé sbírkové předměty. Po úvodních slovech slavnostní chvíli podtrhl pěvecký sbor Žďáráček s písní barokního šlechtice Adama Michny z Otradovic Nebeští kavalérové a dalšími dobovými skladbami. Pak už se návštěvníci rozešli na jednotlivá stanoviště.

Na tvrzi na ně čekala rozverná lazebnice Kateřina Omesová, která je počastovala nejen informacemi o barokní lázni a hygieně, ale některé doslova usadila v kádi a provedla jim masáž tváře s vůní růžových lístků. Ve vedlejší místnosti rázná kuchmistrová Kamila Dvořáková pozvala hosty na barokní svatební hostinu, kde se stůl prohýbal pod sladkými i slanými laskominami. Co byla indická slepice, jaké přílohy k masu se jedly, proč byl pod poklopem schovaný živý zajíc, nebo jaké dorty či ovoce nesměly na hostině chybět? To vše a mnoho dalšího se „svatebčané“ nejen dozvěděli, ale díky Jarmile Krejčové mohli alespoň pečená obalená jablka se skořicí a perníky dle barokního receptu i ochutnat. Před tvrzí si malí i velcí diváci mohli užít loutkové představení Dřevěného divadla Jana Hrubce Tristan a Isolda, poslechnout si barokní hudbu v podání žďárského uskupení Stalla Betula, navštívit malý jarmark, nebo se vydat o dům dál a občerstvit se zcela nebarokně. Na dvoře Moučkova domu držel kat Jarda Buček zajímavou řeč o barokní spravedlnosti, umístění žďárského popraviště, způsobech mučení a kdo chtěl, mohl si osobně vyzkoušet pobyt v kládě. V kostele sv. Prokopa elegán Stanislav Mikule v barokní paruce usadil návštěvníky do kostelních lavic a seznámil je s barokními památkami a dalšími zajímavostmi této nádherné stavby. V průjezdu hotelu Veliš veselá šenkýřka Jana Lhotská zavedla posluchače do barokní krčmy. Nyní už vědí, co a z čeho se pilo a jedlo, jaké hazardní hry se hrály, kdy se zavíralo, nebo jak končili ochmelkové a výtržníci. U trojičního sloupu ztepilý mnich Jakub Jež pohovořil o barokní zbožnosti a popsal smysl i jednotlivé části této stavby z roku 1706. Dále na náměstí, kde se od pradávna konaly trhy, pekař Miloslav Lopaur a kořenářka MUDr. Marie Košťálová navodili u stánku hektickou atmosféru barokních trhů. Cestou také mohli účastníci potkat volně korzujícího protestanta Jana Svobodu nabízejícího zakázané spisy. Posledním zastavením pak byla kaple sv. Barbory, kde se přesvědčivý jezuita Pavel Elbl zaměřil na dnes opomíjené, ale pro barokního člověka naprosto zásadní téma dobré smrti. U rakve se svíčkami, s kostlivcem s kosou a s přesýpacími hodinami možná leckoho přivedl k zamyšlení nad správností svého konání a směřováním své životní cesty.

Akce se opravdu vydařila, počasí nám přálo, účast byla hojná. Mnohokrát děkujeme všem malým i velkým návštěvníkům, skvělým účinkujícím i všem, kteří se na muzejní noci jakkoli podíleli. Těšíme se opět za rok!