CZ EN DE
566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00

Aktuality

PRÁZDNINY V MUZEU (červenec a srpen 2024)

19.6.2024 Prázdninové workshopy více...

TVRZ VYPRÁVÍ (1. 5. – 25. 8. 2024)

20.5.2024 Výstava k 90. výročí založení našeho muzea více...

VĚŽ OTEVŘENA! (1. 6. – 30. 9. 2024)

19.5.2024 Zpřístupnění věže kostela sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou více...

MOUČKŮV DŮM JE PŘIPRAVEN NA SEZÓNU 2024!

18.5.2024 Stálá expozice města Žďáru nad Sázavou připravena! více...

Pokyny k nabídce předmětů do muzea

9.8.2023 Jak postupovat při předání nových akvizicí muzeu? více...

XIV. MUZEJNÍ NOC (7. 6. 2024)

Historická zastavení a koncerty

V pátek 7. června 2024 od 16:00 do 24:00 proběhla již XIV. muzejní noc Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou, které si v letošním roce připomíná 90 let od svého založení. V parku na Farských humnech na návštěvníky čekalo osm poučných i zábavných historických zastavení a dva koncerty – jako první vystoupila hned v úvodu jazzová a swingová kapela Bee Band z Jihlavy a po setmění následovala středověká hudba v moderním hávu kapely Gnomus. Po celou dobu akce bylo možno navštívit řemeslný jarmark oživený kejklířským uměním Vojty Vrtka a nechyběla ani možnost občerstvení.

Muzejní hraná zastavení zavedla návštěvníky do historie města Žďáru od středověku po dobu socialismu a pozorným návštěvníkům neuniklo, že všechna měla více či méně souvislost s naším muzeem či s budovou jeho dnešního sídla, žďárské tvrze. Na zastavení prvním vdova po zakladateli žďárského kláštera paní Eufemie (Kateřina Omesová) a opat Winrich z Waldsas (Aleš Studený) řešili souvislost mezi zjeveními Panny Marie a středověkým stěhováním Žďáru z místa na místo. Na zastavení druhém právem mávající rychtář Hanuš (Miloslav Lopaur) povyprávěl o svém životě v 15. století, bydlení na žďárské tvrzi, rybnících i potomstvu a s chutí návštěvníky zapojil do středověkého soudního řízení. Zastavení třetí bylo věnováno výkonu spravedlnosti a útrpné právo zájemcům podrobně vylíčil a názorně předvedl člen Agentury Pernštejni Dalibor Hofírek s pacholky. Nejen posezení v kládě si opravdu užili zástupci všech generací. Do období renesance a povýšení Žďáru na město posluchače zavedli důstojný a mocný František kardinál z Ditrichštejna (Jakub Jež) s rozvernou „sestřenkou“ (Magda Smejkalová). Zejména dobu třicetileté války pak přihlížejícím ve vojenském ležení a s nepřeslechnutelnou palbou z kopií historických zbraní přiblížili členové Společnosti historického šermu Flamberg. Zastavením šestým byl historický fotokoutek, kde se malí i velcí mohli vyfotit v historických kostýmech a s rozličnými dobovými rekvizitami (Kulturní laboratoř s Martinou Schutovou). Na zastavení předposledním pak lesnický redaktor Jan Doležal (Stanislav Mikule) povyprávěl o peripetiích se vznikem žďárského muzea, o svém asketickém životě, a ještě návštěvníky vyzkoušel ze znalosti dřevin. Zastavení osmé a poslední zavedlo posluchače do socialistické restaurátorské dílny, kde restaurátorka Moravské galerie v Brně Hedvika Böhmová-Hájková (Jana Lhotská) zavzpomínala na svou ještě prvorepublikovou práci ve Vídni, Brně i Žďáře, na svůj podíl na záchraně několika muzejních sbírek za 2. světové války, na odsun z důvodu německého občanství a následný návrat do Československa díky válečným zásluhám a nepostradatelným restaurátorským dovednostem. Nakonec její nezvedená studentka (Kamila Dvořáková) vyloudila z posluchačů vědomosti o slavných obrazech a malířích a s pomocí dětí „odborně“ odkryla jeden z obrazů nejslavnějších. Na organizaci, technickém zabezpečení a dalších nezbytnostech pro hladké fungování muzejní noci se podíleli také Pavel Elbl a Jarmila Krejčová.

Počasí akci přálo, malí i velcí si tu našli to své, ať už to byla historie, hudba, řemeslné dovednosti a výrobky či pohoštění.


Také následující den 8. 6. 2024 se Regionální muzeum malým dílem podílelo na úspěchu akce Den Žďáru. Na zastavení muzea si lidé mohli vyrobit drátovaný šperk, vymalovat středověkou tvrz, nebo se přiučit řemeslu u kováře či hrnčířky. Už tradičně byla otevřena také věž kostela sv. Prokopa, jejíž prohlídku návštěvníkům ozvláštnil poutavý výklad o zajímavostech z historie našeho města.


Náš velký dík patří všem skvělým malým i velkým návštěvníkům, účinkujícím, přátelům muzea a dobrovolníkům, kteří se na realizaci muzejní noci podíleli.