CZ EN DE
566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00

Aktuality

Divy fyziky (1. 2. – 31. 3. 2024)

5.1.2024 Přírodní vědy hrou více...

S myslivcem ke krmelci (1. 10. 2023 – 31. 3. 2024)

19.9.2023 Komentovaná vycházka pro veřejnost i MŠ a ZŠ více...

Pokyny k nabídce předmětů do muzea

9.8.2023 Jak postupovat při předání nových akvizicí muzeu? více...

Školy

1.3.2023 Vzdělávací programy a vycházky pro ZŠ, SŠ, MŠ a další dětská zařízení na rok 2023 více...

Senioři

1.3.2023 Tematické vycházky a programy pro seniory a jejich organizace na rok 2023 více...

Co jsou termobarické zbraně?

V souvislosti s válečnými událostmi na Ukrajině se objevují zmínky o nasazení termobarické zbraně ruskou armádou. Nutno říci, že použití zápalných zbraní, na jejichž principu termobarická puma funguje, zakazuje mezinárodní konvence. Co tedy vlastně ve stručnosti tato zničující zbraň je a jak funguje?

Obecně lze říci, že termobarická munice je ve výzbroji všech významných armád. Její výhodou je poměrně levná výroba a vysoká účinnost zejména proti cílům v uzavřených prostorech, která je asi 10x – 20x větší než u klasických pum. Princip objemově detonující pumy je poměrně jednoduchý. Puma obsahuje jednu složku výbušniny, obvykle v kapalném stavu, která je rozprášena do vzduchu, s nímž vytvoří třaskavou směs. Ta je následně přivedena k výbuchu, načež následuje masivní exploze, která spotřebuje přítomný kyslík. Po explozi a souběžné tlakové vlně spojené s prudkým nárůstem teploty dojde k prudkému snížení tlaku a následným tlakovým vlnám. Ty způsobují další poškození narušených budov a zejména zraňují přítomné vojáky nebo civilisty. Protože účinek pumy je kombinovaný – explozivní, teplotní i tlakový, používá se pro ni termín termobarická.

I když termobarická munice je srovnávána s jadernými pumami, jejich účinku se nemůže rovnat. Navíc jaderné zbraně mají jako další účinky elektromagnetické záření, pronikavou radiaci a radioaktivní zamoření.

V prostoru dopadu termobarické pumy nemá nic živého šanci na přežití. Exploze prostor nejen vystaví naprosté destrukci, ale i vysokým teplotám. Nejúčinnější je v uzavřených prostorách, ale také pod oblečením vojáků, případně civilistů. Dynamický tlak vzniklý výbuchem rozptýlené směsi rozdrtí vše v jeho dosahu. Vyhořením vznikne téměř vakuum způsobující závažné poškození a destrukci vnitřních orgánů. Ti, kteří přežijí první vlnu, nepřežijí výheň hořícího vzduchu dosahující teploty až 3000°C. Tlaková vlna se šíří do okolí rychlostí více než 3 km/s. Palivo pumy kromě uvedených způsobů usmrcuje lidi v okolí i svou toxicitou. Osoby nacházející se ve větší vzdálenosti od epicentra výbuchu čeká devastace plic a vnitřních orgánů po vdechnutí spalin, protržení ušních bubínků, zničení vnitřního ucha, oslepnutí.

Termobarické zbraně, z vojenského hlediska vhodné k ničení rozsáhlých městských aglomerací a živé síly protivníka, nejsou z historického hlediska žádnou novinkou. Již během 2. světové války byly vyvinuty německými vědci, ale k jejich nasazení nedošlo. K ostrému použití termobarické pumy došlo během války ve Vietmanu, ač to USA popíraly. Sověti tak učinili v roce 1969 při konfliktu s Čínou na Ussuri, později v Afghánistánu a po rozpadu SSSR je Rusové použili v Čečensku a pravděpodobně v Sýrii. Američané nasadili termobarické zbraně v operaci Pouštní bouře a v Afghánistánu. Nejsilnější termobarickou pumou dnes disponuje Ruská federace, která učinila její test v roce 2007.

PhDr. Pavel B. Elbl