Napoleon v muzeu
Takový objev se vám nepodaří každý den. Poměrně malá a tmavá olejomalba o rozměrech 63 cm x 25,5 cm byla zapsaná v katalogu jako „Bitevní výjev.“ Jezdci v turbanech sváděli k domněnce, že jde o výjev z válek s Turky. Dvourohý klobouk na hlavě muže v pozadí ve mně ovšem vzbudil podezření, že je obraz poněkud mladší. Muž na běloušovi, velící k útoku, si ho totiž nasadil rohy do stran. Mohl by to být nejslavnější Korsičan?
Kolega PhDr. Pavel Elbl mi potvrdil, že mohl. A vzhledem k tomu, že Bonaparte příliš často osobně k útoku své císařské gardě nevelel, dodal, že jde s naprostou pravděpodobností o bitvu u Lützenu roku 1813. Machometáni v popředí tak nejsou Turky, ale mameluky, kteří tvořili součást císařské jízdní gardy. Původní výraz „mamlúci“ označoval elitní jízdní otroky-bojovníky, kteří ovšem v dospělosti získávali svobodu, přičemž zůstávali věrni svému pánovi. Ačkoliv šlo o otroky, získali společenské postavení vyšší než leckteří svobodní a od poloviny 13. do počátku 16. století vládli vlastnímu sultanátu, pod nějž spadal například někdejší Egypt. Jejich etnické složení bylo rozmanité, patřili k nim také Balkánci včetně Řeků.
V bitvě u Lützenu 2. května 1813 se francouzské vojsko utkalo s pruským. V rozhodujícím okamžiku do bitvy zasáhl sám Napoleon v čele své císařské gardy, k níž patřili mamlúci. Tuto jednotku vytvořil po vzoru mamlúků, které poznal při svém egyptském tažení, v roce 1803 a později ji zařadil do své gardy. Bitvu samozřejmě císař vyhrál.
Mgr. Stanislav Mikule
