CZ EN DE
566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00

Aktuality

VĚŽ NA POUŤ OTEVŘENA! (18. 5. 2024)

21.5.2024 Zpřístupnění věže kostela sv. Prokopa více...

MOUČKŮV DŮM JE PŘIPRAVEN NA SEZÓNU 2024!

18.5.2024 Stálá expozice města Žďáru nad Sázavou připravena! více...

Komentované prohlídky výstavy TVRZ VYPRÁVÍ s procházkami (31. 5. a 21. 6. 2024)

9.5.2024 Za poučením a zajímavostmi historie s Mgr. Stanislavem Mikulem více...

TVRZ VYPRÁVÍ (1. 5. – 25. 8. 2024)

2.4.2024 Výstava k 90. výročí založení našeho muzea více...

S rybářem k řece (1. 4. – 30. 9. 2024)

19.3.2024 Komentovaná vycházka pro MŠ a ZŠ více...

Tvrz vypráví: Co to vlastně je tvrz?

Pod pojmem tvrz si většina z nás představí nějaké to středověké opevněné sídlo. Když si své představy porovnáme, zjistíme, že se budou více či méně lišit. Lze tedy tvrz nějak jednoduše definovat?

Poněkud suchopárná a nikoliv stručná definice tvrze: Tvrzí rozumíme obvykle opevněné sídlo menšího rozsahu na přírodně nechráněném místě zpravidla s těsnou návazností na hospodářský dvůr a napojené na vesnickou, případně městskou zástavbu, případně menší objekt se sídelní, hospodářskou a obrannou funkcí v areálech dvorů, technických provozů či v pozici strážní stavby.

Všimněme si použitých slůvek typu obvykle a zpravidla. Jsou důležitá, protože definice vymezuje nejčastější podobu tvrzí a zároveň upozorňuje na existující výjimky. Jak si dále ukážeme, podoba tvrzí byla vcelku rozmanitá a variabilní.

Pojem tvrz je české specifikum. Zpravidla dnes rozlišujeme pojmy hrad, hrádek, tvrz, zámek a dvůr. Stanovit rozdíl například mezi tvrzí a hrádkem není jednoduché, ostatně naši předci mezi nimi sami často nerozlišovali. Drobná opevněná středověká sídla tak především ve 14. století latinsky nazývali kupříkladu municio/munitio, propugnaculum/propugnacula, fortalicio/fortalitium, arx; německy Feste, Festung, Vorwerk, Haus, Rittersitz, Ansitz, Sitz; česky tvrz, sídlo, rytířské sídlo, dům, obydlí. Hrádek býval nazýván také castellum, což znamená i hrad, přičemž některé hrady i s předhradím byly označovány jako tvrz (striktně Líšnice, občas Tovačov, Strážnice). Jindy zas termín pro hrad castrum označoval zjevně tvrz (Myšlín, Tehov). Ondřej, majitel tvrze Popovice (okres Benešov), byl v roce 1370 výslovně nazván pánem hradu, Vavřinec z Březové označil tytéž Popovice za hrádek. U některých objektů také kolísalo označení tvrz a dvůr (poplužní dvůr, dvorec – měly jednoduchou formu opevnění či ohrazení); tvrz v areálu poplužního dvora mohla být označena jen jako poplužní dvůr (curia arature). Termíny mohly být i sdružené jako v případě Úštěku („tvrz nebo hrad v Úšti“). Od 15. století se stavby stojící na rovině označovaly jako zámek včetně těch, které dnes řadíme k tvrzím. Občas bylo sídlo (sessio) označeno za tvrz kvůli prodeji, neb tím byla navýšena jeho cena (Plaček 2001). Zkrátka – dobová terminologie byla nejednoznačná, což je korektní termín pro výše uvedený zmatek. Pro doplnění uveďme, že také v případě opevněných kostelů se můžeme setkat s označením kostelní tvrz (Velká Bíteš). Problematické je také zařazení staveb v návaznosti na města (Hrádek v Kutné Hoře, Kostelec nad Labem).

Náš fenomén tvrzí nemá v Evropě obdoby, rakouské pojmosloví tuto kategorii takřka pomíjí. Tvrze v našem slova smyslu neznají ani západní země, zcela ojediněle se objevují v Polsku. Pojem hrádku zčásti akceptovali na Slovensku a odvozený název kaštiel (castellum) spolu s kurií užívají i pro pozdní tvrze, výjimečně užité slovo tvrdza je zřejmě bohemismem (Plaček 2001). Na Slovensku nalezneme termíny hrad (opevněné sídlo) – kaštěl (menší zpravidla opevněné sídlo – z důvodu tureckého nebezpečí byly i z našeho úhlu pohledu zámecké stavby často opevněné) – kúrie (přízemní či jednoposchoďová stavba, která se vyvinula ze zemanského dvora). Kaštiel i kúrie mohou být i neopevněné. V češtině evokuje kaštiel tzv. kastel – typ hradu na rovnoběžném půdorysu s více věžemi flankovacími (francouzský kastel, Konopiště) či se čtyřmi věžemi v rozích zastavěnými do hradby bez flankovacích možností (středoevropský kastel, Chrudim) či s nimi (italský kastel, Dolní Kounice). Kurií se v Čechách rozumí středověké sídlo ve společném hrazení s kostelem (Svoboda 1998). Slovenský výraz zámok se nekryje s českým slovem zámek a ač jím může být označen hrad, kaštiel i kúrie, používá se nejčastěji pro hrad (Oravský zámok, Spišský zámok).

Srovnáme-li rezidenční dvůr, tvrz, hrádek a hrad, pak první dva typy nalezneme spíš v rovině a s vazbou na hospodářské zázemí, druhé dva v méně přístupných polohách a vzdálené od hospodářského zázemí. Tvrze proto často vlastní hospodářské zázemí neměly (to jim skýtal nedaleký dvůr) a nemusely mít ani vlastní zdroj vody, protože se nepředpokládalo dlouhé obléhání. Obléhatelé totiž objekt zpravidla velmi rychle dobyli, nebo ho v případě, že pro ně neměl zásadní význam, nechali po prvním neúspěšném pokusu být a táhli za důležitějšími cíli.

Každá tvrz plnila jednu či více z následujících šesti funkcí. První tři z nich můžeme považovat jako hlavní, ty zbývající jako doplňkové:

1.) Obranná funkce. Během nebezpečí skýtala tvrz nejnutnější ochranu rodině či posádce a majetku včetně úrody. Tvrze mohly hrát i roli vesnického refugia čili útočiště – v případě potřeby se sem ukryli vesničané a schovali si sem cennosti včetně liturgických. Nikdy se nepočítalo s tím, že by tvrz měla odolávat delšímu obléhání.

2.) Obytná funkce. Na tvrzi mohli majitelé bydlet trvale, nebo sem zajíždět pouze k sezónnímu pobytu.

3) Hospodářská funkce. Tvrz byla přirozeným hospodářským centrem malého panství.

4) Společenská funkce. Tvrz prezentovala společenské postavení a movitost majitele.

5) Výtvarná či umělecká funkce. Tvrze byly významnými objekty vesnické zástavby, krajinotvorným prvkem, architektonickým dílem se svébytnou estetickou hodnotou.

6) Centrum společenského života. Některé tvrze, především ty trvale osídlené, byly centrem společenského života okolí.

Pokud by někoho zajímaly další definice tvrzí, připravili jsme zde výtah z prací našich předních odborníků. V detailech se možná liší, v podstatných rysech se ovšem shodují. Čtenář, kterému naše předchozí vysvětlení stačilo, může přejít k další kapitole.

Vladimír Nekuda a Josef Unger, 1981 a Pavel Kouřil a Rudolf Žáček, 1986: Autoři rozumí tvrzí sídlo umístěné na přírodně nechráněném místě ve vsi či na jejím okraji, často napojené na dvůr, zatímco hrádkem chápou jednodílné sídlo s nevelkou rozlohou a jednoduchým stavebním provedením v přírodou chráněné poloze opodál intravilánu vesnice a bez vazby na hospodářský dvůr (v podstatě malý hrad).

Jiří Úlovec, 1998: Tvrz bylo malé feudální sídlo, ve starší době převážně opevněné, vázané přímo na vesnické či městské osídlení, případně na jejich nebližší okolí. Umístění tvrzí v terénu, které se postupně měnilo, bylo dáno, obdobně jako jejich stavební podoba, především hospodářskou a společenskou situací jejich majitelů.

Ladislav Svoboda, 1998: Tvrzemi nejčastěji rozumíme opevněná sídla menších rozměrů, která vznikala od 13. do 17. století. Pojem tvrz má tak nepříliš pevně vymezené hranice (osciluje mezi hradem a venkovskou usedlostí, přechodnou formou je tzv. rezidenční dvůr). Hlavní odlišení od hradu: těsnější sepjetí s hospodářským dvorem, k uživení vlastníkovi nestačila feudální renta, musel tak hospodařit i ve vlastní režii. Tvrze se vyvinuly z obytné složky rezidenčních dvorů během 13. století převážně jako sídla nižší šlechty slučující prvky bydlení (palác či věž) a obrany (hradba a nejčastěji vodní příkop).

Jiří Úlovec, 2003: Souběžně s hrady vznikala sídla méně majetné části urozeného stavu zvaná tvrze. Jejich přímými architektonickými předchůdci byla sídla zakládaná u tribunových kostelů, doložená výsledky archeologických výzkumů pro dobu od 12. do půlky 13. století, pro jejichž označení je nejčastěji užíván termín kurie. Tvrze v pravém slova smyslu byly zakládány od 13. století. Po nesmělých začátcích jich byly na území Čech vystavěny do počátku 17. století více než tři tisícovky. Ve většině případů se jednalo o malý oválný, okrouhlý či pravoúhlý areál opevněný příkopem s vnějším valem. Existují však také značně rozsáhlé tvrze s hrazenými areály, blížící se velikostí hradům. Na rozdíl od nich však byly mnohem těsněji svázány s vesnickým osídlením, takže je většinou nacházíme buďto přímo ve vsích či v jejich těsné blízkosti. Rozmezí oddělující hrad od tvrze však není možné stanovit přesně; řada tvrzí je proto některými autory řazena ke hradům a opačně. Tvrze vzniklé po roce 1500 většinou neměly opevnění, protože už bylo proti tehdejšímu způsobu boje nefunkční. Od počátku 16. století hrady a tvrze vytlačuje zámek, dbající v první řadě na komfort bydlení. Tvrze mohly během věků zaniknout, nebo být přestavěny například na dvůr, hrad (Nový Hrad u Loun), zámek (Okrouhlice), dokonce i sýpku.