1 Turistická mapa z konce 19. století, partyzáni neměli k dispozici lepší mapy.
2 Ukázka mapy novoměstského okresu.
3 Speciální vojenské mapy nebyly dost často k dostání. Bylo je potřeba ukrást, např. na četnické stanici.
4 Velitel výsadku Alexandr Fomin a první velitel Brigády M. Jana Husa.
5 Místo seskoku štábu M. Jana Husa v okolí Čáslav, nebylo to plánované místo.
6 Členové původního výsadku a prvního štábu Brigády M. Jana Husa.jpg
7 Miroslav Pich Tůma, politický komisař, který měl na starosti kontakty s civilním obyvatelstvem.
8 Členové Brigády M. Jana Husa, uprostřed Tůma, který byl v prosazování cílů důsledný a nemilosrdný.
9 Lydija Smyková, zdravotnice.
10 Nikiforovna Poljakova, pomocnice radisty.
11 Vojín Šustov, který měl na starost zacvičování mladíků.
12 Náčelník štábu Perchun a Šustov.
13 Jemeljanov zvaný Ivan Učitel.
14 Někdejší uprchlí zajatci.
15 Další uprchlý zajatec Korovin a civilista Laňka.
16 Kádr doplňovali i velmi mladí civilisté, např. Karel Sláma ze Žďáru.
17 Jeden z dočasných partyzánských táborů byl umístěn i na Kamenném vrchu, v jámě byla umístěna provizorní dřevěná konstrukce.
18 Skrýš pod Žákovou horou sloužila různým partyzánským skupinám již od listopadu 1944.
19 Část členů již rozšířeného oddílu M. Jana Husa.
20 Hajní hráli významnou roli jako spolupracovníci partyzánů, na snímku Adolf Haman z Cikháje.
21 Hamanova žena Marie.
22 Manželka lesního dělníka Josefa Vajse.
23 Hajný Karel Jajtner z cikhájské hájovny pod Žákovou horou a jeho sestra Karla.
24 Jajtnerova hájenka, v lednu 1945 si pro ně přišli němečtí vojáci.
25 Domek lesního dělníka Josefa Vajse v Cikháji, kde fungovala po nějakou dobu partyzánská vysílačka.
26 V lednu 1945 byli při německém zátahu Vajsovi zadrženi a dům vypálen.
27 Před německým zatčením unikl hajný Jajtner, sestru Němci zatkli a odsoudili k trestu smrti, naštěstí rozsudek nebo vykonán.
28 Po zátahu v lednu 1945 se část lesních dělníků rozutekla a část práce v lese převzali polští vězni a příslušníci Todtovy organizace.
29 Příslušníci Todtovy organizace ve Žďáře, v dubnu 1945 byli v Cikháji napadeni partyzány a odzbrojeni.
30 Na konci dubna 1945 se za Cikhájí odehrál malý ozbrojený střet mezi partyzány a německými pořádkovými silami o padák (kontejner se zásobami pro partyzány).
31 V boji o padák zasahovali i němečtí četníci ze Zámku Žďáru, z nichž dva padli, partyzáni nakonec vojáky i četníky zahnali.
32 V Borkách, v hájovně, měl sídlo revírní správce Cikhájského polesí, Karel Němec, klíčová partyzánská spojka, měl kontakty na četníky i zámecké úředníky, na konci ledna 1945 byl Němci zatčen.
33 Lesní dělníci dost spolupracovali s partyzány.
34 Vesnička Nová Huť byla zaslíbeným rájem pro partyzány.
35 U Borek Perchun zorganizoval únos Adolfa Hamana, kterému hrozilo zatčení.
36 Haman se stal od prosince 1944 také partyzánem.
37 VPOL~1.
38 Šustov, kterého po neúspěšném přepadu hospody u Skryjů přemohli synové hospodského a skončil v rukou Němců.
39 Skryjova hospoda, kde byl dopaden Šustov přivolaným členy Jagdkomanda.
40 Miroslav Pich Tůma, který měl ambice po smrti Fomina se stát novým velitelem, což narazilo na odpor řady jeho druhů.
41 26. března 1945 bylo dopadeno u Leškovic sedm členů štábu Brigády, všichni spáchali sebevraždu.
42 Jemeljanov se přidal k Mezelevovi.
43 Mezelev, který nevycházel s Tůmou, vytvořil samostatný oddíl na Hlinecku, který formálně byl podřízený Brigádě M. Jana Husa.
44 Alois Haman, od konce roku 1944 partyzán, měl výhrady k Tůmovi.
45 Korovin, bývalý zajatec, který působil jako velitel partyzánů na Holicku, formálně podléhal Brigádě M. Jana Husa.
46 Kolesnik, nový velitel Brigády M. Jana Husa, jmenován v polovině dubna 1945.
47 LENO~1.
48 Civilní partyzánská skupina pro Žďársko.
49 První ze sabotáží na železnici z 10. března 1945.
51 Vypuštěný lihovar ve městě, 20. dubna 1945.
50 Sabotáž z konce března 1945 u Malého lesa.
52 Hotel Veliš - sídlo štábu civilní skupiny M. Jana Husa.
