Žďár a vznik Československa (1918 – 2020)

Připomenutí vzniku Československé republiky

První nejasné zvěsti o vzniku Československa se měly do Města Žďáru dostat v pondělí 28. října 1918 kolem šestnácté hodiny. Podle jedné verze nám informace po konduktérech vlakem od Brna poslal žďárský rodák JUDr. Ladislav Pluhař, který se po odstoupení místodržícího Otty hraběte Serényiho dne 8. listopadu 1918 ujal řízení moravské zemské samosprávy. Podle Městské kroniky Ladislava Kostky, psané ovšem až roku 1925, přišla ten den do Žďáru „drátozvěst“. Nikdo si nemohl být jistý, že je zpráva skutečně pravdivá a že vznik republiky nebyl potlačen tak, jako za Generální stávky 14. října 1918 v Písku. Potvrzena byla až druhý den prostřednictvím pražských ranních novin, přivezených vlakem z Německého Brodu.

Starosta Alois Frieb svolal 29. října na třetí hodinu odpolední do Národního domu (dnes Městské divadlo) schůzi městské rady za účelem poučení obyvatelstva o aktuální situaci. Četnictvo bylo požádáno, aby nadále vykonávalo svou bezpečnostní službu krom nařízení, namířených proti českému národu. Zprávu o vzniku státu ve městě vyhlásil strážník „zapletený slovanskou trikolorou“. Řečníci promluvili o významu oslavy, o povinnostech každého Čecha a o nutnosti zachování klidu a pořádku, přečetli provolání Národního výboru, První zákon a provolání Socialistické rady. Schůze byla zakončena zpěvem národní hymny a poté následoval slavnostní průvod městem, v jehož čele nesl Antonín Březina prapor místní sociálně demokratické organizace. Před soudní budovou (Stará radnice) provolával dav slávu Masarykovi, Wilsonovi, Jihoslovanům, českým legiím a novému státu.

Vznik republiky se ve Žďáře nenesl pouze v radostném duchu. Byl poznamenán také duchem bídy, hladu, strachu o příbuzné a známé na frontě a pocitu smrtelného ohrožení ze španělské chřipky, která si i u nás vybírala svou daň. Konec války znamenal na jednu stranu radost z toho, že se lidé vrátí z bojišť domů, na druhou stranu starosti, jak je jejich rodiny uživí a zda za stávající nezaměstnanosti najdou práci.

Text: Mgr. Stanislav Mikule

Obrazová příloha: Mgr. Miloslav Lopaur

V Brně pro Národní výbor pracoval žďárský rodák JUDr. Ladislav Pluhař, který se 8. 11. 1918 po odstoupení rak. místodržícího Serényiho ujal řízení zemské samosprávy. Snad právě on poslal 28. 10. po konduktérech vlakem do Žďáru zprávu o převratu. Foto: RM

Podle žďárského kronikáře Ladislava Kostky přišla 28. října do Žďáru „drátozvěst“ (telegram), oznamující porážku Německa, mír a vznik samostatného státu československého. Foto: Archiv RM

Nádraží před rokem 1918 – zpráva o vzniku státu dorazila v odpoledních hodinách, měl ji přinést průvodčí vlaku. Foto: Archiv RM

Po zprávě se domluvili zastupitelé a významní veřejní činitelé, že na 29. října svolají zastupitelstvo. Vlevo tehdejší starosta Města Žďáru Emil Frieb, třetí zleva MUDr. Bedřich Drož. Foto: Archiv RM

Jak bývalo zvykem, zprávu vybubnoval obecní sluha. Foto: Archiv RM

Obecní sluha v podání Kamily Dvořákové (ilustrační foto – muzejní večer k výročí vzniku ČSR v roce 2018). Foto: Radim Chlubna

Zastupitelstvo se sešlo v Národním domě (nyní divadlo) dne 29. října ve tři hodiny odpoledne. Zasedací místnost se nacházela v přední části budovy za zobrazenými okny (směřujícími na Doležalovo náměstí). Tehdy budova sloužila jako voj. lazaret. Foto: RM

Takto vypadal Národní dům. Foto: Archiv RM

Národní dům – dnešní Městské divadlo. Foto: Archiv RM

Dnešní podoba Národního domu – divadla (ilustrační foto – muzejní večer k výročí vzniku ČSR v roce 2018). Foto: Antonín Zeman

V odpoledních hodinách se začali lidé scházet na Doležalově náměstí (vzadu budova spořitelny, nyní Siemens). Foto: Archiv RM

Ještě jeden pohled na Doležalovo náměstí, kde se veřejnost dozvěděla o vzniku samostatného státu. Foto: Archiv RM

Je odpoledne, lidé plní náměstí (ilustrační snímek z jiné události). Foto: Archiv RM

Je odpoledne, lidé plní náměstí (ilustrační snímek z jiné události). Foto: Archiv RM

Po skončení zasedání vystoupili veřejní činitelé před shromážděné obyvatele. To se již stmívalo. (ilustrační foto – muzejní večer k výročí vzniku ČSR v roce 2018). Foto: Radim Chlubna

Mezi řečníky byl také učitel a aktivní sokol František Hutař, který byl pro plicní onemocnění superarbitrován. Byl to první velký projev v jeho kariéře (snímek je z pozdější doby). Foto: Archiv RM

František Hutař v podání polničského sokola (rekonstrukce události z muzejního večera 2018). Foto: Radim Chlubna

„Bylo potřeba čtyř mužů, aby bylo přečteno prohlášení“ (rekonstrukce události z muzejního večera 2018). Foto: Antonín Zeman

Dav napjatě poslouchá (ilustrační foto – muzejní večer k výročí vzniku ČSR v roce 2018). Foto: Radim Chlubna

Mělo se sejít až 1 500 lidí (ilustrační foto – muzejní večer k výročí vzniku ČSR v roce 2018). Foto: Antonín Zeman

Na konci programu na Doležalově náměstí lidé zazpívali národní hymnu (ilustrační foto – muzejní večer k výročí vzniku ČSR v roce 2018). Foto: Radim Chlubna

Poté se dav v čele s představiteli města a spolků vydal ke Staré radnici (ilustrační foto – muzejní večer k výročí vzniku ČSR v roce 2018). Foto: Antonín Zeman

Průvod ve slavnostní náladě kráčí městem (ilustrační foto – muzejní večer k výročí vzniku ČSR v roce 2018). Foto: Antonín Zeman

Byl to průvod, který nesl prapory a snad i lampiony (ilustrační foto – muzejní večer k výročí vzniku ČSR v roce 2018). Foto: Radim Chlubna

Průvod doprovázela i kapela (rekonstrukce události z muzejního večera 2018). Foto: Radim Chlubna

V průvodu byly neseny prapory, Antonín Březina šel v čele s praporem místní sociální demokracie. Foto: Archiv RM

Průvod končil u Staré radnice. Foto: Archiv RM

Stará radnice nyní. Foto: Radim Chlubna

Lidé naslouchali projevům, zpívali a provolávali slávu Masarykovi, Wilsonovi, Jihoslovanům i novému státu (rekonstrukce události z muzejního večera 2018). Foto: Radim Chlubna

Lidé se v naději lepších zítřků rozcházejí ve večerních hodinách (rekonstrukce události z muzejního večera 2018). Foto: Antonín Zeman

Na domech visely národní vlajky (tehdy červenobílé). Foto: Archiv RM

V těch dnech slétli z domů rakouští orli, jeden byl zapomenut na nynější budově Kolpingu (tehdy pošta). Foto: Archiv RM, Kamila Dvořáková

Pád Rakousko-Uherska a vznik Československa se stal skutečností. Foto: Archiv RM