CZ EN DE
566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00

Aktuality

MIKULÁŠ V MUZEU – PŘIPRAVTE DĚTEM PŘEKVAPENÍ (5. 12. 2024)

12.11.2024 Mikulášská nadílka v Moučkově domě více...

KORZO NÁDRAŽNÍ (17. 11. 2024)

5.11.2024 Program k 35. výročí sametové revoluce více...

Soužití s velkými šelmami (10.9. – 24.11. 2024)

26.8.2024 Šelma, člověk, příroda více...

Pokyny k nabídce předmětů do muzea

9.8.2023 Jak postupovat při předání nových akvizicí muzeu? více...

Křížová cesta

Výtvarné zpracování umučení Ježíše Krista

Křížová cesta je výtvarně zpracovaný popis událostí, které se podle křesťanské tradice odehrály během cesty Ježíše Krista od soudu u Piláta Pontského až na popraviště – vrch Golgotu (odvozeno od aramejského výrazu pro lebku, odtud z latiny převzatý název Kalvárie). Může mít podobu cyklu obrazů či plastik v kostele, nebo řady výklenkových kaplí nebo božích muk  zasazených do krajiny. Počet zastavení zprvu kolísal, mohlo jich být sedm, ale i sto. Postupně se ustálil na čtrnácti, kterýžto počet potvrdil papež Klement XII. v roce 1731 jako závazný. Někdy bývá Křížová cesta ještě rozšířena na začátku o Poslední večeři Páně nebo v závěru o Kristovo vzkříšení. Cesta zpravidla vede do kopce, přičemž na nejvyšším bodě se nachází zastavení dvanácté, tedy smrt Ježíše na kříži.

Touha věřících navštívit místa Ježíšova života, umučení a vzkříšení se projevovala už u prvních křesťanů a již ve 4. století jsou doloženy poutě do Svaté země. Vykonání této poutě však bylo i v následujících staletích pro většinu věřících nedosažitelné (velká vzdálenost, nevolnictví, válečné konflikty, nedostatek peněz, zdraví), proto postupem času začaly vznikat napodobeniny Svatých míst. Zejména pod vlivem františkánů se cyklus Křížové cesty rozšířil i do jednotlivých zemí Evropy a takto dostupná honosnější či skromnější „jeruzalémská místa“ byla lidem vděčně přijímána a hojně navštěvována. Jedna z nejstarších Křížových cest v českých zemích se nachází na Svatém kopečku u Mikulova, kde ji v letech 1623–1630 nechal vystavět František kardinál z Ditrichštejna. Ano, je to týž muž, který roku 1607 povýšil Žďár na město. Ve druhé půli 18. století se Křížové cesty objevují uvnitř především městských kostelů a v 19. století již je Křížová cesta nepostradatelnou součástí vybavení kostelů i na venkově. Například pro kostel sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou ji roku 1846 koloroval žďárský rodák a malíř Anton Johann Ferenz. Na Velký pátek (a v jiné dny příležitostně) se na křížové cestě dodnes konají pobožnosti – putuje se po jednotlivých zastaveních za modliteb, meditace i zpěvu.