200 let od smrti císaře Napoleona I. a zajímavá zpráva vrchního úředníka žďárského kláštera z roku 1805
V souvislosti s 200. výročím Napoleonova úmrtí dne 5. 5. 1821 přinášíme pozoruhodnou historickou kuriozitu související s tehdejším Žďárem, přesněji řečeno se zdejším bývalým klášterem, který se v té době nacházel ve správě Moravskoslezského náboženského fondu. Při svém bádání v archivu žďárského zámku v roce 1933 vyhledal František Materna všechny spisy o slavném tažení francouzského císaře roku 1805. Nejpozoruhodnější z nich je německy psaný dopis neblaze proslulého vrchního úředníka Jana Kapistrána Aloise Ulricha (v úřadě 1796–1817), který se po své smrti stal obávaným strašidlem-revenantem (navrátilcem ze záhrobí) a v němž naprosto mylně informoval rakouského arcivévodu Ferdinanda d´Este o porážce francouzského císaře v bitvě u Slavkova 2. 12. 1805, ve které ve skutečnosti nad rakouskými a ruskými jednotkami císaře Františka I. a cara Alexandra I. triumfoval:
„Hlavnímu stanu (skupina arcivévody Ferdinanda) v Německém Brodě (Havlíčkův Brod).
Jest velmi důležité podávati zprávy o válečných událostech, za jejichž pravost se nemůže ručit. Psáti více a věřit každé zprávě, které jsou v kraji rozšiřovány, jest povážlivé. Při přesnějším zkoumání jest však na těchto zprávách někdy mnoho pravdy.
Zprávy, které sem došly, nebudou zcela neodůvodněné. Ze dvou zpráv, které v podstatě souhlasí s třetí, která došla již dříve, jest zřejmé, že velká francouzská armáda byla u Brna poražena a že princ Murat, švakr císaře Bonaparta, byl zajat. První zprávu dostal inspektor ve Velkém Meziříčí. Druhá zpráva došla s datem 2. prosince 1805 od hospodářského úředníka brněnského ústavu šlechtičen, bytem v osadě Medlánky, vzdálené od Kartouz (Královo Pole) 1 a čtvrt hodiny u Brna. V tomto dopisu se sděluje, že prý princ Murat byl zajat. Bezcenný není přiložený původní dopis došlý 3. t. m. od hospodářského ředitele z Rožánky, odeslaný 2. prosince. V tomto dopise, kromě jiných zpráv o událostech u Brna jest i zpráva o zajetí prince Murata. Nebyly-li tyto zprávy již dříve známy Vaší císařské Výsosti a potvrzeny, neračiž jich přijati nemilosrdně od věrného státního úředníka, který je učinil z ryze vlastenecké oddanosti a který neprodleně a ochotně podává tuto zprávu.
Zajetí prince Murata zdá se býti pravdivé, jelikož z dopisu rožánkovského ředitele je jasné, že z Brna došly do Rožánky dopisy s touto zprávou. Račiž, Vaše císařská Výsosti, nařídit níže podepsanému podle Své vysoké vůle a každý Váš vysoký rozkaz bude pro něj svatou modlitbou.
Žďár, 4. prosince 1805.
Jan Alois Ulrich, vrchní úředník.
Čistopis vypracoval Josef Dvořáček.
Odesláno o ½ 10. hod. dopoledne pacholkem Bučkem.“
Na vysvětlenou celkového kontextu uveďme, že arcivévodovi Ferdinandovi se podařilo 14. 10. 1805 uniknout s asi 600 jezdci vedenými podmaršálkem knížetem Karlem Filipem Schwarzenbergem z Francouzi obleženého Ulmu do Čech, kde u Plzně shromáždil 10 000 mužů a ve dnech 3. – 5. 12. porazil Bavory v bitvě u Štoků poblíž Jihlavy. Dne 6. 12. však obdržel zprávu o skutečném výsledku bitvy Tří císařů a musel se stáhnout za příměřím mezi Francouzi a Rakušany stanovenou demarkační linii. Kníže Schwarzenberg se mimochodem stal v roce 1813 vrchním velitelem koaličních rakousko-rusko-pruských armád, s nimiž došel v roce 1814 až do Paříže. Žďárský vrchní Jan Alois Ulrich skonal po ukončení napoleonských válek v roce 1817.
PhDr. Pavel B. Elbl
