Vytoužený nový přírůstek do muzejních sbírek
Regionální muzeum získalo do svých sbírek předmět, po kterém již dlouhý čas toužilo. Je to na první pohled obyčejná věc – láhev od limonády z doby první republiky. Když si přečteme vytlačený název na povrchu „flašky“, objevují se slova Čeněk Švastal a Město Žďár. To dokazuje, že ve Žďáře bývala výrobna limonády, a to dosti dlouho – bezmála 90 let. A tato láhev slavnou historii limonády „Švastalky“ připomíná.
Povězme si ve stručnosti krátký příběh. V místě, kde je dnes horní parkoviště na náměstí Republiky, stával blok čtyř patrových domů zvaný Špalíček, z nichž ten poslední – podlouhlý, patřil od r. 1901 Čeňku Švastalovi. Dlouhá léta na domě viselo domovní znamení v podobě plechového červeného raka. Čeněk Švastal otevřel materiální obchod (nyní drogerie) a spolu se zdejším lékárníkem Theodorem Chleborádem založili sodovkárnu. Od roku 1909 byla výroba přeložena z lékárny do domu u Švastalů, kde v tradici pokračoval a provoz moderními stroji opatřil Václav Švastal. Pod označením „Žďárka“ vyráběla a dodávala početná rodina Švastalových sodovky, sifony, limonády a ovocné šťávy v pěti druzích. Nejoblíbenější prý byla malinovka a citronáda. Stále větší vzdálenosti k dodavatelům a narůstající množství přepravovaného zboží vedlo Václava Švastala k rozhodnutí pořídit si nákladní automobil. Kromě rodiny v obchodě a v sodovkárně pracovali další tři dělníci.
Úspěšný podnik byl po r. 1950 znárodněn a výroba se stěhovala do jiných míst. V 50. letech do bývalé Krčálovy jirchárny u lávky u Libušína (poblíž dnes stojí hotel Jehla) a nedlouho na to (konec 50. let) do areálu Amylonu (nyní PAMEX a Penny Market). Výrobu limonády nadále vedl ve státních službách Švastal, a to až do počátku 90. let. Jeho pokus obnovit soukromou výrobu se již nezdařil. Po roce 2004 byla většina objektů Amylonu stržena, také „sodovkárna“ na Libušíně, kde se nacházel sklad pekáren, zmizela a na náměstí již také nenajdeme původní dům Švastalových – byl stržen na začátku 70. let.
Také lahve Švastalovy sodovky zmizely ze starých půd, skládek a opuštěných domů. Byl to malý zázrak, že jednu z posledních nalezl Jaroslav Beránek, potomek slavné sklářské rodiny Beránků ze Škrdlovic, na půdě svého domu ve Stržanově.
Miloslav Lopaur
