CZ EN DE
566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00

Aktuality

Lesní stezkou (18.4. 2024)

22.4.2024 Vycházka lesem pro děti více...

Připravujeme: TVRZ VYPRÁVÍ (1. 5. – 25. 8. 2024)

2.4.2024 Výstava k 90. výročí založení našeho muzea více...

S rybářem k řece (1. 4. – 30. 9. 2024)

19.3.2024 Komentovaná vycházka pro MŠ a ZŠ více...

Pokyny k nabídce předmětů do muzea

9.8.2023 Jak postupovat při předání nových akvizicí muzeu? více...

Školy

1.3.2023 Vzdělávací programy a vycházky pro ZŠ, SŠ, MŠ a další dětská zařízení na rok 2023 více...

Tlamatá „příšerka“

Lokalita Staviště náležící do soustavy evropsky významných území NATURA 2000 na stejnojmenném potoce nedaleko Žďáru nad Sázavou v CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou oblastí obyvatel města sloužící k procházkám a venčení psů. Představuje ji asi 7 km dlouhý úsek potoka začínající přibližně 800 m severovýchodně od středu obce Lhotka a končící při ústí potoka do vodní nádrže Staviště. Pokud budete mít štěstí, můžete ve vodách stejnojmenného svižně tekoucího potoka na jeho kamenitém a štěrkopísčitém dně nebo mezi kameny zahlédnout pozoruhodného, neuvěřitelně bizarního tvorečka – vranku obecnou (Cottus gobio). Právě z důvodu výskytu této rybky byl jmenovaný potok do NATURA 2000 v letech 2004 a 2013 zařazen. Jedná se o jednu ze dvou nejvýznamnějších lokalit výskytu Vranky obecné v CHKO Žďárské vrchy. Druhou je Sklenský potok ve Světnovském údolí.

Jmenovaná rybka s vysoko posazenýma očima z třídy paprskoploutvých, řádu ropušnicotvárných a čeledi vrankovitých o velikosti maximálně 10 cm, vzácně až 18 cm, žije asi 10 let a je celoročně hájeným ohroženým druhem. Vytírá se od března do dubna a nakladené jikry hlídá samec. Tvoří významný prvek fauny našich nejčistších pstruhových toků a slouží jako biologický indikátor signalizující znečištění vody. Má vzhledem k svému sliznatému tělu bez šupin velkou hlavu, z vrchu zploštělou, s očima umístěnýma v horní části. Pyšní se velmi širokými ozubenými ústy s velkými pysky. Barva těla je hnědá až šedá s nepravidelným mramorováním a čtyřmi nevýraznými pruhy napříč těla. Vranka umí změnit zbarvení podle dna podobně jako chobotnice. Pohybuje se spíše rychlými přískoky, nikoliv plaváním, neb je velmi špatný plavec, protože na rozdíl od jiných rybek postrádá plynový měchýř. Přes den se ukrývá pod kameny, navečer a v noci je aktivní a vydává se na lov chrostíků (ti jsou pro ni největší pochoutkou), pošvatek, pakomárů, jepic, blešivců a jiných drobných organizmů. Na Vysočině bychom se s vrankou obecnou mohli setkat ještě v Mlýnském potoku na Žďársku a v Huťském potoku na Pelhřimovsku.

PhDr. Pavel B. Elbl