CZ EN DE
566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00

Aktuality

S muzeem za kulturou i archeologií

16.9.2026 Letos se potkáme ve dvou zájmových kroužcích! více...

A zbyl jen kámen? Komentovaná procházka hřbitovem na Jamské

4.9.2026 Co všechno mohou vyprávět staré náhrobky? A kolik lidských příběhů se skrývá za jmény, která dnes už zná jen málokdo? více...

XVI. Muzejní noc 12.6.2026

23.6.2026 Připomeňte si s námi letošní ročník muzejní noci. více...

Žďárské popraviště

Víte, kde nakupujete?

Název polní trati U Spravedlnosti odkazuje na někdejší žďárské popraviště. Podobu zdejší šibenice studničního typu zachycuje barokní veduta z roku 1727. Kamenná stavba čtvercového půdorysu s jedním vchodem s dveřmi či mříží byla v rozích opatřena čtyřmi sloupy (nejspíš čtvercového profilu, ne kruhového jako na obrázku), přes které byla položena břevna, na něž se věšeli odsouzenci. Prostor uvnitř šibenice mohl být zastropen prkny, v tom případě by se do vnitřní místnosti ukládaly nástroje pro mistra popravčího a pro rasa a mohly tam být zahrabávány či pohozeny mršiny zvířat z města i těla popravených - v případě oběšenců až poté, co sama spadla. Nejméně v jednom případě ale bylo tělo popraveného zahrabáno poblíž šibenice. Horní plošina (pokud byl prostor zastropen) mohla sloužit jako pódium pro jiné druhy poprav, které se mohly odbývat i před šibenicí (pokud plošina chyběla). Víme o upálení, utopení v sudu či stětí mečem - posledně uvedeným způsobem zde sešel ze světa Jiřík Koudelka ze Stržanova za krvesmilství v roce 1657. Poslední poprava se tu měla konat roku 1753, ale odsouzenec k oběšení nakonec dostal mírnější trest tří let v pevnosti. Mluvíme-li tedy o barokním Žďáru, musíme si ho představit i s touto poněkud ponurou kulisou, která stála v areálu dnešního Nákupního parku Žďár.

Text: Mgr. Stanislav Mikule