CZ EN DE
Organizace zřizovaná městem Žďár nad Sázavou

566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00

Aktuality

XII. MUZEJNÍ NOC (10. 6. 2022)

18.5.2022 Radosti a strasti barokního života více...

VĚŽ OTEVŘENA! (12. 6. – 30. 9. 2022)

14.5.2022 Zpřístupnění věže kostela sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou více...

Připravujeme: ROKY V BAROKU (10. 6. – 6. 11. 2022)

14.5.2022 Životní pouť barokního člověka více...

Turistická vizitka Moučkova domu

20.4.2022 Rozšíření nabídky pro turisty více...

MOUČKŮV DŮM JE PŘIPRAVEN NA SEZÓNU 2022!

17.3.2022 Stálá expozice města Žďáru nad Sázavou se těší na návštěvníky všech generací! více...

Co jsou termobarické zbraně?

V souvislosti s válečnými událostmi na Ukrajině se objevují zmínky o nasazení termobarické zbraně ruskou armádou. Nutno říci, že použití zápalných zbraní, na jejichž principu termobarická puma funguje, zakazuje mezinárodní konvence. Co tedy vlastně ve stručnosti tato zničující zbraň je a jak funguje?

Obecně lze říci, že termobarická munice je ve výzbroji všech významných armád. Její výhodou je poměrně levná výroba a vysoká účinnost zejména proti cílům v uzavřených prostorech, která je asi 10x – 20x větší než u klasických pum. Princip objemově detonující pumy je poměrně jednoduchý. Puma obsahuje jednu složku výbušniny, obvykle v kapalném stavu, která je rozprášena do vzduchu, s nímž vytvoří třaskavou směs. Ta je následně přivedena k výbuchu, načež následuje masivní exploze, která spotřebuje přítomný kyslík. Po explozi a souběžné tlakové vlně spojené s prudkým nárůstem teploty dojde k prudkému snížení tlaku a následným tlakovým vlnám. Ty způsobují další poškození narušených budov a zejména zraňují přítomné vojáky nebo civilisty. Protože účinek pumy je kombinovaný – explozivní, teplotní i tlakový, používá se pro ni termín termobarická.

I když termobarická munice je srovnávána s jadernými pumami, jejich účinku se nemůže rovnat. Navíc jaderné zbraně mají jako další účinky elektromagnetické záření, pronikavou radiaci a radioaktivní zamoření.

V prostoru dopadu termobarické pumy nemá nic živého šanci na přežití. Exploze prostor nejen vystaví naprosté destrukci, ale i vysokým teplotám. Nejúčinnější je v uzavřených prostorách, ale také pod oblečením vojáků, případně civilistů. Dynamický tlak vzniklý výbuchem rozptýlené směsi rozdrtí vše v jeho dosahu. Vyhořením vznikne téměř vakuum způsobující závažné poškození a destrukci vnitřních orgánů. Ti, kteří přežijí první vlnu, nepřežijí výheň hořícího vzduchu dosahující teploty až 3000°C. Tlaková vlna se šíří do okolí rychlostí více než 3 km/s. Palivo pumy kromě uvedených způsobů usmrcuje lidi v okolí i svou toxicitou. Osoby nacházející se ve větší vzdálenosti od epicentra výbuchu čeká devastace plic a vnitřních orgánů po vdechnutí spalin, protržení ušních bubínků, zničení vnitřního ucha, oslepnutí.

Termobarické zbraně, z vojenského hlediska vhodné k ničení rozsáhlých městských aglomerací a živé síly protivníka, nejsou z historického hlediska žádnou novinkou. Již během 2. světové války byly vyvinuty německými vědci, ale k jejich nasazení nedošlo. K ostrému použití termobarické pumy došlo během války ve Vietmanu, ač to USA popíraly. Sověti tak učinili v roce 1969 při konfliktu s Čínou na Ussuri, později v Afghánistánu a po rozpadu SSSR je Rusové použili v Čečensku a pravděpodobně v Sýrii. Američané nasadili termobarické zbraně v operaci Pouštní bouře a v Afghánistánu. Nejsilnější termobarickou pumou dnes disponuje Ruská federace, která učinila její test v roce 2007.

PhDr. Pavel B. Elbl