Organizace zřizovaná městem Žďár nad Sázavou

566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00
CZ EN

Aktuality

Velikonoční pomlázka a mrskání

1.4.2021 Proč chodíme na „sekačku“? více...

Velikonoční vajíčka

29.3.2021 Kde se velikonoční vajíčka vzala a jak se zdobí? více...

Velikonoční okénka č. 3 a 4 (od 27. 3. 2021)

27.3.2021 Nové nahlédnutí do muzejních okének s velikonočními zvyky více...

Kalvárie pod šturcem

22.3.2021 Ztvárnění Kristova utrpení ve skle více...

Co jsou Velikonoce a kdy se slaví?

Pohanské vítání jara i nejvýznamnější křesťanské svátky

Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Připomínají ukřižování a následné vzkříšení Ježíše Krista, mesiáše, vykupitele. Protože byly tyto svátky zasazeny do začátku jara, bývají spojovány také s pradávnými předkřesťanskými oslavami počátku vegetačního období, kdy se každý rok příroda znovu probouzí k životu. Ustávají mrazy a chlad, prodlužují se dny a slunce více hřeje, znovu se zelenají stromy a země je připravena dávat úrodu, rodí se mláďata a lidé navazují láskyplné vztahy. Proto se vedle přísně pojaté liturgie, která nakonec převzala některé prvky předkřesťanské tradice (svěcení kočiček nebo jídla, pálení ohně), zachovaly pohanské obřady oslavující příchod jara, iniciaci zemědělských prací, plodnost i lásku a při obřadech se uplatňuje také magie zeleně, vody, vajec, nebo obřadního pečiva.

Latinský název velikonoc „Pascha“ má původ v názvu židovského svátku pesach, upomínajícího na vyjítí z egyptského zajetí, na který Velikonoce navazují. Hebrejské slovo „pasach“ znamená „překročit, přeskočit“ a upomíná na to, že Hospodin při zabíjení prvorozených v Egyptě „přeskočil“ označené židovské domy. Z latinského označení Velikonoc je pak odvozen název velikonoční svíce paškál, obřadně zapalované na Bílou sobotu. Před touto svící se také odbývala svědectví, odtud říkáme „vzít si někoho na paškál“ ve smyslu důkladně někoho vyzpovídat.

Kristovo ukřižování se patrně událo mezi lety 30 až 33 n. l., právě v době židovského svátku Pesach. Slavení křesťanských Velikonoc je tedy významově i časově s tímto svátkem provázáno a z počátku se oba svátky slavily ve stejný den. Již ve 2. století po Kristu jsou však doloženy spory o datum slavení Velikonoc. Ty ukončil první nikajský (nicejský) koncil roku 325, který stanovil datum Velikonoc na první neděli po prvním úplňku jarního Měsíce. Velikonoce tak dodnes patří k pohyblivým svátkům, což umožňuje 35 variant dat jejich konání – od 22. března do 25. dubna. Letos Boží hod velikonoční připadá na neděli 4. dubna 2021. Právě tento den, nebo přesněji „Velkou noc“ počínající západem slunce na Bílou sobotu, lze v nejužším smyslu označit jako Velikonoce, tedy slavnost Zmrtvýchvstání Páně. V širším smyslu však oslava Velikonoc (tedy vlastní velikonoční doba) trvá celých padesát dní, Božím hodem velikonočním („Velkou nocí“) počínaje a slavností Seslání Ducha svatého (Letnicemi, svatodušními svátky) konče. V nejširším smyslu pak lze období od Devítníku (deváté neděle před Velikonocemi) až po svátek Božího těla (Slavnost Těla a krve Páně) označit jako soubor svátků, které se datem Božího Hodu velikonočního řídí, tedy velikonočním cyklem. Jako velikonoční triduum (třídení) se označuje doba, začínající večer na Zelený čtvrtek, pokračující Velkým pátkem a Bílou sobotou se středem o Velikonoční vigilii a končící na Boží hod velikonoční (Zmrtvýchvstání Páně), připomínající Kristovo umučení, pohřbení a vzkříšení. Velikonoční oktáv (octo znamená v latině osm) je týden liturgického roku, začínající nedělí Zmrtvýchvstání Páně a končící Bílou nedělí, což je druhá neděle velikonoční (včetně Velikonoční neděle jde celkem o osm dní). Jde o pomyslné prodloužení nejvýznamnějšího dne oslav Kristova vítězství nad smrtí do osmi dní, během nichž si má každý věřící uvědomit velikost a význam Kristova vzkříšení pro svůj život.