CZ EN DE
566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00

Aktuality

Zimní přednášky na Staré radnici: Za historií Žďáru i tradicemi našich předků

21.10.2026 Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou zve na sérii zimních přednášek, které se uskuteční v prostorách nového Návštěvnického centra na Staré radnici. Od listopadu do ledna se můžete během vybraných čtvrtků těšit na setkání s historiky našeho muzea i dalšími odborníky, kteří vám přiblíží známé i méně známé kapitoly žďárské historie. více...

Podzim ve znamení odborných konferencí: žďárské muzeum sdílí zkušenosti i čerpá inspiraci

15.10.2026 Podzim roku 2026 je pro pracovníky Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou ve znamení odborných setkání, sdílení zkušeností a představování vlastní práce. více...

Připravujeme: Pohádková země česká

13.10.2026 S první adventní nedělí zahájíme v muzeu novou autorskou výstavu! Letošní adventní čas bude v muzeu opravdu pohádkový. více...

Vzdělávání v cisterciácké krajině: workshop pro pedagogy

23.9.2026 Jak využít krajinu, její historii a kulturní dědictví ve výuce? více...

Květnatec Archerův a ryzec černohlávek

Zajímavosti lesů Vysočiny

Pomalu končí houbařská sezóna a mnoho z nás si jistě z výprav do okolních lesů přineslo různé druhy hřibů, křemenáčů, klouzků, kozáků a dalších jedlých hub, které většinou skončily v nějaké chutné podobě na talíři. Kromě hub běžných a všeobecně známých dají se však nalézt ve žďárských lesích také skutečné unikáty.

Tím je například KVĚTNATEC ARCHERŮV (Clathrus archeri), nalezený vedoucím Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou Zdeňkem Málkem nedaleko Račína. Houba, která vzhledem připomíná spíše chobotnici, pochází z oblasti Austrálie, Tasmánie a Nového Zélandu a v Evropě byla poprvé doložena ve Francii roku 1914. V Československu je její výskyt poprvé zaznamenán 17. července 1963 v jižních Čechách. Patří do čeledi hadovkovitých a lze ji najít v teplých a smíšených lesích, kde je dostatek tlejícího listí. Kožovité vajíčko kulovitého tvaru v době zralosti puká a vyrůstá z něj čtyři až osm „chobotnicovitých“ chapadel dlouhých až 15 centimetrů. Jejich barva je červená s černými skvrnkami. Hnilobně zavánějící sliz na povrchu láká hmyz, který následně roznáší výtrusy po okolí. Pro svou bizarní podobu se houbě také přezdívá „ďáblovy prsty“. Ačkoli je květnatec Archerův považován za houbu nejedlou, zejména v Asii se konzumují jeho vajíčka.

Poměrně hojnou houbou v našich lesích je pak RYZEC ČERNOHLÁVEK (Lactarius lignyotus). Na této houbě z čeledi holubinkovitých, nalezené nedaleko Žďáru, by nebylo vcelku nic zvláštního, kdyby právě tento exemplář nebyl houbou rostoucí na houbě.

Kamila Dvořáková