Organizace zřizovaná městem Žďár nad Sázavou

566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00
CZ EN

Aktuality

MASOPUSTNÍ OKNA NA ŽĎÁRSKÉ TVRZI

20.1.2021 Tématická „výdejová okénka“ v době koronaviru více...

Švastalka

8.1.2021 Vytoužený nový přírůstek do muzejních sbírek více...

PF – 2021

28.12.2020 Přání do roku 2021 více...

Změna vstupného (od 1. 1. 2021)

28.12.2020 Regionální muzeum zvyšuje vstupné více...

VÁNOČNÍ ČAS (3. 12. 2020 – 10. 1. 2021)

22.12.2020 Rozšířená fotogalerie – tradiční adventní a vánoční zvyky na Horácku více...

Tlamatá „příšerka“

Lokalita Staviště náležící do soustavy evropsky významných území NATURA 2000 na stejnojmenném potoce nedaleko Žďáru nad Sázavou v CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou oblastí obyvatel města sloužící k procházkám a venčení psů. Představuje ji asi 7 km dlouhý úsek potoka začínající přibližně 800 m severovýchodně od středu obce Lhotka a končící při ústí potoka do vodní nádrže Staviště. Pokud budete mít štěstí, můžete ve vodách stejnojmenného svižně tekoucího potoka na jeho kamenitém a štěrkopísčitém dně nebo mezi kameny zahlédnout pozoruhodného, neuvěřitelně bizarního tvorečka – vranku obecnou (Cottus gobio). Právě z důvodu výskytu této rybky byl jmenovaný potok do NATURA 2000 v letech 2004 a 2013 zařazen. Jedná se o jednu ze dvou nejvýznamnějších lokalit výskytu Vranky obecné v CHKO Žďárské vrchy. Druhou je Sklenský potok ve Světnovském údolí.

Jmenovaná rybka s vysoko posazenýma očima z třídy paprskoploutvých, řádu ropušnicotvárných a čeledi vrankovitých o velikosti maximálně 10 cm, vzácně až 18 cm, žije asi 10 let a je celoročně hájeným ohroženým druhem. Vytírá se od března do dubna a nakladené jikry hlídá samec. Tvoří významný prvek fauny našich nejčistších pstruhových toků a slouží jako biologický indikátor signalizující znečištění vody. Má vzhledem k svému sliznatému tělu bez šupin velkou hlavu, z vrchu zploštělou, s očima umístěnýma v horní části. Pyšní se velmi širokými ozubenými ústy s velkými pysky. Barva těla je hnědá až šedá s nepravidelným mramorováním a čtyřmi nevýraznými pruhy napříč těla. Vranka umí změnit zbarvení podle dna podobně jako chobotnice. Pohybuje se spíše rychlými přískoky, nikoliv plaváním, neb je velmi špatný plavec, protože na rozdíl od jiných rybek postrádá plynový měchýř. Přes den se ukrývá pod kameny, navečer a v noci je aktivní a vydává se na lov chrostíků (ti jsou pro ni největší pochoutkou), pošvatek, pakomárů, jepic, blešivců a jiných drobných organizmů. Na Vysočině bychom se s vrankou obecnou mohli setkat ještě v Mlýnském potoku na Žďársku a v Huťském potoku na Pelhřimovsku.

PhDr. Pavel B. Elbl