CZ EN DE
566 688 116
facebook.com/muzeumzdar
Út - Ne: 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00

Aktuality

VĚŽ OTEVŘENA! (12. 6. – 30. 9. 2022)

1.10.2022 Zpřístupnění věže kostela sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou více...

Návštěva zástupců Univerzity Jana Amose Komenského z polského Lešna (12. 9. 2022)

27.9.2022 Regionální muzeum provází městem váženou návštěvu více...

S myslivcem ke krmelci (1. 10. 2022 - 31. 3. 2023)

15.9.2022 Komentovaná vycházka zejména pro děti více...

ROKY V BAROKU (10. 6. – 6. 11. 2022)

14.5.2022 Životní pouť barokního člověka více...

MOUČKŮV DŮM JE PŘIPRAVEN NA SEZÓNU 2022!

17.3.2022 Stálá expozice města Žďáru nad Sázavou se těší na návštěvníky všech generací! více...

Žďárské popraviště

Víte, kde nakupujete?

Název polní trati U Spravedlnosti odkazuje na někdejší žďárské popraviště. Podobu zdejší šibenice studničního typu zachycuje barokní veduta z roku 1727. Kamenná stavba čtvercového půdorysu s jedním vchodem s dveřmi či mříží byla v rozích opatřena čtyřmi sloupy (nejspíš čtvercového profilu, ne kruhového jako na obrázku), přes které byla položena břevna, na něž se věšeli odsouzenci. Prostor uvnitř šibenice mohl být zastropen prkny, v tom případě by se do vnitřní místnosti ukládaly nástroje pro mistra popravčího a pro rasa a mohly tam být zahrabávány či pohozeny mršiny zvířat z města i těla popravených - v případě oběšenců až poté, co sama spadla. Nejméně v jednom případě ale bylo tělo popraveného zahrabáno poblíž šibenice. Horní plošina (pokud byl prostor zastropen) mohla sloužit jako pódium pro jiné druhy poprav, které se mohly odbývat i před šibenicí (pokud plošina chyběla). Víme o upálení, utopení v sudu či stětí mečem - posledně uvedeným způsobem zde sešel ze světa Jiřík Koudelka ze Stržanova za krvesmilství v roce 1657. Poslední poprava se tu měla konat roku 1753, ale odsouzenec k oběšení nakonec dostal mírnější trest tří let v pevnosti. Mluvíme-li tedy o barokním Žďáru, musíme si ho představit i s touto poněkud ponurou kulisou, která stála v areálu dnešního Nákupního parku Žďár.

Text: Mgr. Stanislav Mikule